O Krišnově oblibě a neoblibě

Každý z nás má oblíbenou barvu, oblíbené šaty, jídlo a další věci, které preferuje před vším ostatním. Krišna je sice Bůh a jako takový se někdy vymyká možnostem našeho chápání, ale Jeho osobní preference můžeme pochopit velice snadno. Bůh je nestranný a svrchovaný vládce všeho. Řekněme, že takhle se chová, když je v „práci” - stejně jako dobrý soudce je v práci „nestranný a nezaujatý” - ale když přijde domů a je mezi svými tak si řekne o své oblíbené jídlo, sedne si na své oblíbené křeslo a užívá si... Podobně je i Bůh „doma” (prosím, nemyslete si, že by musel pracovat) individualitou se vším, co k tomu patří. Se zálibami a preferencemi.

Tulasídéví je Krišnovi dražší než ostatní rostlinky. Jak by ne, vždyť je to Jeho velká oddaná, která díky „kletbě” žije v tělech těchto keříků. Samozřejmě, že kletba to byla jen na oko a skutečným důvodem je služba, kterou v této podobě Krišnovi poskytuje. Víc se o to můžete dočíst v knížce o Tulasí.

Krišna má lístky tulasí velice rád, a proto Mu je v chrámech dávají na každé jídlo při obětování, dělají Mu z nich girlandy kolem krku a dávají Mu je na Jeho lotosové nohy (přilepí je troškou tilaku). Také v Bhagavad-gítě říká: patram pušpam phalam tojam - „Obětuje-li mi někdo s láskou a oddaností lístek, vodu, kvítko nebo ovoce, přijmu to.” Lístkem je zde zvláště myšlen lístek tulasí.

Rady a zkušenosti s pěstováním

Tak jsme se rozhodli, že ji zkusíme pěstovat a potěšit Krišnu čerstvými lístky. První tulasí jsme dostali asi 20 cm velkou a dostali jsme také pár semínek. Zde jsou naše dosavadní zkušenosti s pěstováním a péčí o tulasí:

• Substrát pro pokojové květiny seženeme v zahradnictví (asi 50 Kč). Chceme-li mít jistotu, že v ní nejsou žádní paraziti, pokropíme ho vodou a upečeme ho na plechu v troubě. Pozor! Tato operace vyúsťuje v neblahý odór v bytě. Necháme asi týden uležet a můžeme hlínu použít.
• Koupíme asi 10 cm velký květináč a dáme do něj substrát smíchaný s trochou písku. Nenaplňujeme ho až po okraj - necháme asi 2cm.
• Maličké semínko tulasí položíme doprostřed a zaprášíme vodou z rozprašovače. To je v počátku jediný vhodný způsob zalévání. Květináč zakryjeme sklem nebo tenkou fólií, aby se v něm udržovala vlhkost, ale zároveň k němu mohlo světlo. Semínko se nesmí dostat pod hlínu, jinak nevyroste.
• 2 x denně postříkáme opatrně vodou. Musíme dát pozor, abychom semínko neodplavili. Během asi 3 až 5 dnů začne klíčit.
• Udržujeme ji stále přikrytou, dokud nevyroste asi 2 cm. Poté ji odkryjeme, ale necháme ji raději ve vlhčím prostředí. To jsme vyřešili tím, že jsme ji dali do prázdného akvárka s keranzitem (to jsou takové ty keramické kousky), který v případě suššího vzduchu (zvláště při zimním topení) kropíme vodou. Voda se odpařuje a zvlhčuje vzduch kolem.
• S vlhkostí je třeba trochu experimentovat, protože pokud to s ní přeženeme, bude tulasí náchylná k plísním. Plísním se nedaří, když je kolem proudící sušší vzduch. Takže ideální je trochu vlhčí prostředí, ale ne zcela zavřené.
• Průvan jí ale nesvědčí, zvláště zimní studený od oken. Proto jsme akvárko nechali otevřenou stranou směrem do místnosti.
• Teplota je ideální kolem 20 °C, v noci a ve dne může být i větší nejlépe do 35 °C. Určitě jsou problematické teploty pod 12 °C.
• Slunce má nejradši ranní a v létě může být (hlavně dopoledne) venku.
• Pokud máme tmavší byt, je vhodné přisvěcovat (hlavně v zimě). Použili jsme speciální zářivku Flora-glo (je úspornější), ale docela dobře se hodí i obyčejná 100 W žárovka, která navíc v zimě přitápí.
• Tulasí zaléváme nejlépe ráno a není dobré to přehánět. Většina kytek má raději sušší půdu, protože jinak jí začnou hnít kořeny. Je to trochu zrádné, protože se to projeví padáním listů, jakoby byla uschlá, ale příčina bývá opačná - uhnilé kořeny nemohou absorbovat dostatek vody a živin pro celou rostlinu a spodní (nebo někdy vrchní) listy začnou opadávat. Pamatujte, že kořeny potřebují k životu také kyslík. Pokud je hlína i ráno vlhká, klidně nějaký ten den můžeme zalévání vynechat.
• Alespoň jednou týdně ji postříkáme vodou z rozprašovače. Pokud má tulasí hmyzí parazity, doporučuje se do vody dát malinko mýdla. (To jsme ještě nezkoušeli). Někdy je prospěšné tulasí prolít proudem vody. Přikryjeme však hlínu, abychom ji nevyplavovali.

• Když nám vyroste asi 15 cm (2/3 velkosti květináče), je čas ji přesadit. Koupíme větší květináč, necháme ji trochu víc vyschnout, aby se nám udržel pohromadě kořenový bal a pak ji vyklopíme do druhé ruky (přičemž rostlinku držíme mezi prsty).
• Do většího květináče již dáme bambusovou tyčku na podepření. Dospělá tulasí v bytě vyroste asi 1 až 1,5 m, takže tyčka by měla stačit do 1 metru. Bambus je lepší kvůli tomu, že nehnije a seženete ho v zahradnictví asi za 50 Kč. Tyčka je potřeba hlavně na začátku, kdy je kmínek slabý a dáváme ji ven (kde je vítr).
• V této fázi je již vhodný čas začít stříhat lístky a mandžarí na uctívání.

• Zatím jsme se setkali se dvěma druhy parazitů. Malými černými muškami „smutněnkami” jejichž průhledné larvy s černou hlavičkou, když se přemnoží, okusují kořínky a malými bílými molicemi. Molice jsme zkoušeli hubit přípravkem bionoil (na bázi řepkového oleje), ale tulasí to nesvědčilo a asi 1/3 listů postřik spálil. Proto jsme se rozhodli pro biologickou parazitickou ofenzívu a nasadili jsme na ně dravé vosičky, které si můžete objednat na dobírku na www.biocont.cz. Jedna dávka stála i s dobírkou asi 100 Kč a přišla hned druhý den. Zatím to vypadá, že kůra byla úspěšná. Malé smutnice mají také své parazity, ale zatím stačilo pár mucholapek (objednaných spolu s vosičkami na téže adrese), aby se jejich stavy držely v bezpečné míře.

Nic víc jsme s tulasí zatím dělat nemuseli.

Krátké každodenní uctívání

Nechali jsme se inspirovat Čaitanja-čaritámrtou a každé ráno Krišnovi obětujeme vodu z Gangy (vytvořenou mantrou gangé ča jamuné čaiva, gódávarí sarasvatí, narmade sindho kávérí, džalé ´smin sannidhim kuru) s lístky tulasí. Lístky také dáváme na každý chod při obětování jídla a na lotosové nohy Krišny. Dříve jsme je lepili trochou tilaku na obrázky a nyní na nohy malých Božstev. Když je lístků hodně, dají se svázat do malé girlandy (mály) a pověsit Božstvům na krk nebo kolem obrázků.

Tulasí se klaníme každé ráno s mantrou vrindája-tulasi dévája, prijájai kéšavasja ča, krišna-bhakti-prade dévi, satjavatjai namo namah. Při zalévání se říká mantra óm góvinda-vallabhám dévím, bhakta-čaitanja-káriním, snápajámi džagat-dhárím, hari bhakti pradájiním. Lístky ustříhneme s mantrou óm tulasj amrita džanmásí, sadá tvam kéšava-prijá, kéšavártham činómi tvám, varadá bhava šóbhana. Pokud je to mandžarí tak na modře naznačeném místě a pokud je to vršek lístků, tak na červeném, co nejblíže stonků. Pak poprosíme o odpuštění za případné nepohodlí, které jsme ji mohli způsobit mantrou čajanobhava duhkham ča, jad hrdi tava vartate, tat kšamasva džagan-mátah, vrindá déví namo ´stu té. Jednou za čas uděláme Tulasí árati a zazpíváme Tulasí kírtan.

(Všechny mantry v sanskrtu najdete zde.)

Je to blažené...

Vzpomínáme na všechny oddané, kteří nemajíce chrámy nabízeli Krišnovy jednoduché obětiny a přemýšlíme o tom, jak je úžasné, že Krišna přijme i tak prostou věc: vodu, lístek tulasí... a třeba i kytky s trochou nakrájeného ovoce.

Pokud máte byt - celoročně alespoň 18 °C, můžete tulasí zkusit pěstovat taky, obětovat její lístky na svém domácím oltáři a uvidíte, že je to moc pěkný způsob uctívání Krišny...