Přeloženo z angličtiny podle časopisu Back to Godhead.

VYSCHLÁ STUDNA

Když byl Madan-móhan přenášen z Džaipuru do Karóli, zastavili se s Ním ve vesnici, ve které už před rokem vyschla studna. Vesničané se k Madan-móhanovi začali modlit a studna se opět naplnila vodou. Všichni se pak stali oddanými Madan-móhana. Vesnice byla v oblasti Rádžasthánu, kde vládl Džai Singh. Když se zpráva o téhle příhodě roznesla, dozvěděl se o tom i Džai Singh a daroval tuto vesnici Madan-móhanovi.

CHYBĚJÍCÍ MÍSA

Jeden muslimský oddaný, který se jmenoval Tazkan, Madan-móhana pravidelně navštěvoval. Obětoval Mu jídlo a přijímal Jeho prasádam. Když se Hinduisté dozvěděli, že do jejich chrámu chodí muslimský oddaný, ihned mu to zakázali. Rozzlobený Tazkan zůstal doma a přestal jíst a pít. Madan-móhana netěšilo, že Tazkana vyhnali z chrámu. Převlékl se proto za strážce a přinesl Tazkanovi stříbrný tác plný prasádam. Když Tazkan strážce uviděl, zeptal se Ho: „Jak můžu přijímat prasádam, když jsem neměl daršan Madan-móhana?„ Madan-móhan odpověděl: „Prosím, postav se, právě jsi na daršanu. Potom přijmi prasádam.”
Jakmile si Tazkan uvědomil, že před ním stojí Samotný Madan-móhan, začal se omlouvat: „Můj Pane, proč si kvůli mně děláš takové starosti?” V tu chvíli Madan-móhan zmizel a Tazkan přijmul prasádam. V noci měl hlavní pudžárí sen, ve kterém mu Madan-móhan říkal, aby nechal Tazkana chodit do chrámu. Ráno řekl o svém snu i ostatním pudžárím. Mezitím si pudžárí, který sloužil Božstvu, všiml, že chybí stříbrný tác. Nastal velký zmatek. Zanedlouho přišel Tazkan s tácem a říkal, že u něho byl chrámový strážce a tác tam nechal. Tohle všechny přesvědčilo o tom, že Madan-móhan s hlavním pudžárím ve snu opravdu mluvil, a opět Tazkanovi dovolili dívat se na milovaného Madan-móhana.

NAVRÁCENÝ SYN

Jeden muslim, který se jmenoval Kalakund, chodil pravidelně na daršan Madan-móhana. Ve svém pokročilém věku byl požehnán sy-nem. Jednoho dne ale chlapce uštknul had. Nikdo nevěděl, jak mu pomoci, a chlapec zemřel. Naříkající Kalakund přinesl svého syna před dveře do chrámu a začal opěvovat Pána. Mezitím Šrí Hari Kišór Gósvámí, jeden z chrámových služebníků, ve svém srdci cítil pokyn jak mu Madan-móhan říká, aby donesl chlapci před chrámem čaranámrtu. Gósvámí tedy vyšel z chrámu a čaranámrtu nalil hochovi do úst. Chlapec náhle vstal a byl zase živý a zdravý.

MLÉKAŘKA

Tahle příhoda se stala před 126 le-ty. Ve vesnici Bhugda žila rodina gurdžů (pastevců krav), kteří přinášeli mléko pro Madan-móhana. Jedna žena z té rodiny chodila navštívit Madan-móhana a uctít Jeho prasádam. Madan-móhan s ní byl velmi spokojený. Jednoho dne se Madan-móhan do vesnice Bhugda vypravil. Žena ležela na posteli a opěvovala Pána, když se tam najednou objevil Samotný Madan-móhan. Překvapeně vstala a dotkla se Jeho nohou. Pak potáhla postel jednoduchou modrou látkou a nabídla Mu místo. Madan-móhan si sundal Svůj žlutý oděv, lehl si na postel a usnul. Začala Mu masírovat nohy a ovívat Ho, ale za nějakou dobu se cítila unavená a usnula. Když se Madan-móhan probudil, pomyslel si: „Brzy bude čas na Mé mangala-aráti. Měl bych se rychle vrátit do chrámu.„Protože pospíchal, oblékl se do modré látky a Svůj žlutý oděv tam nechal. Když Ho ráno pudžárí probouzeli, byli překvapeni. „Kde je Jeho žlutý oděv? Odkud má tuhle jednoduchou modrou látku? My jsme Ho takto ke spánku neuložili.„Když přišla žena ráno do chrámu, žlutý oděv vrátila a pověděla jim, co se stalo. Tato zábava se přihodila na novoluní (Amavasja). Od té doby Madan-móhanovi oblékají každé novoluní modré šaty a oddaní tak mohou vzpomínat na tuto zábavu.