Čidambaram je domovem slavného chrámu Sabhanajaka Natarádži, Šivy „krále tanečníků”. Chrám postavil v 10. století král Simhavarman, známý také jako Víra-čóla Rádž. Ještě před tím, než byl korunovaný králem, trpěl nepříjemnou nemocí. Na svých cestách krajem potkal lovce, který mu řekl o sebeprojeveném božstvu Šiva-lingy v lese Tillai - Čidambaram.

Další králové v jeho dynastii pak přistavili další svatyně a pokračovali v jeho uctívání. Například král Krišnadév Rádž z Vidžajanágaru celý chrám roku 1520 rekonstruoval.

Ale historie Čidambaram je mnohem starší...

Kálí byla kdysi patronkou bohyně tallaiského lesa a nelíbilo se jí, že tam Šiva je. Proto ho vyzvala k soutěži v tanci. Višnu měl určit vítěze a poražený měl podle dohody z lesa odejít. Kálí tančila krásně, ale jen do chvíle než Šiva začal tančit tanec ánanda-tandavam. Když to Kálí viděla, začervenala se, a aniž by čekala na konečný verdikt, odešla pryč. A tak Višnu prohlásil Šivu za nejlepšího tanečníka v celém vesmíru. Natarádž je tedy podoba Šivy jako „nebeského tanečníka”. Šiva je v taneční pozici jménem ánanda-tandavam s jednou nohou ve vzduchu a čtyřmi pažemi. Božstvo Natarádži se stalo předlohou pro mnoho dalších Božstev a soch Šivy po celém světě (obrázek).

Chrám v Čidambaram je unikátní v tom, že na jediném místě svatyně je možné být na daršanu Natarádže Šivy a zároveň Višnua. Poblíž hlavního chrámu je totiž i menší chrám, kde se uctívá Govindarádž (Višnu) a najdeme zde i Božstva Pártha-sáratiho.

I z toho je zřejmé, že vaišnavové mohou vzdávat úctu Šivovi, šivaisté Višnuovi a obě skupiny mohou být k sobě navzájem uctiví.

Chrámový komplex se rozprostírá na 13 hektarech a nachází se uprostřed města. Jeho gopuramy jsou až 50 metrů vysoké a najdeme tu i síň s 1000 granitovými pilíři, která je přístupná jen v určitou roční dobu. Kněží zde uctívají také dalších aspekty Šivy včetně jeho hněvivé podoby; je tu svatyně býka Nandiho, který Šivu vozí na svém hřbetu, a také jedno z největších božstev Ganéše, Šivova syna.

Čidambaram je místo, kde můžeme prakticky vidět, jak zdejší lidé žijí v klidu a harmonii v dnešním světě plném změn. V chrámu je zaměstnáno asi 300 rodin, které se starají o jeho chod. Půdža (uctívání) se striktně drží védských pravidel a bráhmani (kněží) za svoji službu nedostávají žádný plat. Chrám také pořádá několik festivalů ročně, z nichž největší je Šiva-ratri, který trvá celých 10 dní.

Západní turisté se mohou účastnit obřadů a fotit kromě Božstev téměř vše, ale do vnitřní svatyně je vstup povolen pouze rodilým hinduistům. Někteří oddaní ze západu se však při své návštěvě natolik spřátelili se zdejšími kněžími, že se podívali i dovnitř. Kněží totiž také dělají průvodce hostům a pokud si některého najmete, může se to podařit i vám.