NOVINKY
ARCHIV ČLÁNKŮ
ON-LINE HOROSKOP
FOTKY
BOŽSTVA A CHRÁMY
INDIE-svatá místa
RECEPTY 
ČASTÉ OTÁZKY
INZERCE a SEZNAMKA
KE STAŽENÍ
KNIHY A PŘEKLADY
HUDBA A MANTRY
ODKAZY
KNIHA HOSTŮ
KONTAKTY A LIDI
Náš názor:
Je jen málo lidí, kteří se s tímto fenoménem v životě nesetkají...
 
Čtyři druhy rodičů - čtyři různé výsledky
 
Šrí Ráma dás


ředitel školské rady ISKCONu

Chceme, aby naše děti vyrůstaly stejně jako my. Přirozeně očekáváme, že náš žebříček hodnot, kultura, morálka, náboženství a styl života budou v našich dětech žít dál.

V tradičních kulturách probíhalo předávání štafety další generaci poměrně hladce. Celá společnost, ať už to byli rodiče, sousedé, učitelé, příbuzní nebo vláda, vychovávala člověka v jednotném duchu. Tato doba však patří minulosti.

Duchovní odkaz minulých generací se pomalu, ale jistě vytrácí i z Indie, země s nejbohatším kulturním dědictvím. Kvůli chudobě, zahraničním vlivům, materialistické vládě a závisti vůči bohatému Západu védská kultura mizí.

ISKCON by měl šířit kulturu na duchovních základech a tak vystavět podle přání Šríly Prabhupády „dům, ve kterém může bydlet celý svět”. Až se naplní předpoveď Šrí Čaitanji Maháprabhua, až knihy Šríly Prabhupády budou zákoníky lidstva, až bude naše společnost žít podle principu „jednoduché žití, hluboké myšlení” - teprve potom můžeme očekávat ucelenou kulturu zachovávající své hodnoty, náboženství a způsob života i pro další generace.

Ve svém článku „Dvanáct kroků k úspěchu”, který jsem napsal v roce 1988, varuji učitele ISKCONu před nerealistickým hodnocením nynější kulturní situace:

„Děláme chybu, pokud si myslíme, že žijeme ve védské kultuře. V současné době se nacházíme v „ISKCONské kultuře”, což je unikátní směs tradiční védské kultury, moderní indické kultury, komerční kultury Západu a navíc prvků místních národních tradic. V tomto kulturním zmatku mohou rodiče těžko hledat pomoc, jež by inspirovala děti přijmout víru a životní styl rodičů. Určitě je velmi bolestné vidět své děti, jak se odvracejí od našeho nejdražšího vlastnictví: duchovního způsobu života, morálky a kulturních hodnot, a vůbec našeho pochopení vlastní identity a postavení v životě.

Co tedy mohou rodiče udělat, aby děti nejen respektovaly, ale i přijaly jejich styl života? Několik vědeckých výzkumů ukazuje, jak přístup různých rodičů vede k různým výsledkům.

Čtyři základní typy rodičů

NEDBALÍ RODIČE mají tendenci vyhýbat se rodičovské zodpovědnosti. Obvykle jsou příliš vytíženi v zaměstnání, nebo naprosto ponořeni do svých vlastních problémů. Děti se od nich nenaučí disciplíně a ani nedostane se jim ani mnoho lásky.

SHOVÍVAVÍ RODIČE mají své děti rádi a věnují jim náležitou péči, ale nedokážou jim říci - „dost”! Obvykle se bojí, že vyžadování poslušnosti jejich děti odradí nebo naruší pěkné vzájemné vztahy.

AUTORITÁŘŠTÍ RODIČE rádi používají věty jako: „Udělej to takhle. Už jsem řekl!” Často se s dětmi hádají a vychovávají je hrozbami a tresty. Do této kategorie patří většina rodičů.

AUTORITATIVNÍ RODIČE jednají zásadově, kladou logické meze a jsou připraveni je prosadit. Přesto vždy najdou čas k vysvětlení, a zároveň vedou své děti k samostatnému správnému rozhodování.

Výsledky mluví samy za sebe.

Studie, prováděná univerzitou ve Wisconsinu v sedmdesátých letech ( viz uvedený graf), hodnotí výsledky čtyř zmíněných přístupů.

Děti nedbalých rodičů si příliš nedůvěřovaly a mimo domov byla jejich disciplína velice nízká (zhodnoceno učiteli, duchovními, policisty aj.). Tyto děti také odmítaly náboženství a způsob života svých rodičů.

Děti vychované shovívavými rodiči měly vůbec nejhorší sebedůvěru, ale v ostatních oblastech předčily děti nedbalých či autoritářských rodičů.

Děti z autoritářského domova si více věřily, v ostatních kategoriích však obsadily až poslední místo.

Bezkonkurenčně si vedly děti autoritativních rodičů. Skončily první ve všech oblastech hodnocení.

Dvanáctiletý průzkum kalifornské univerzity v Berkely přinesl podobné výsledky. Děti „hodných” rodičů měly nezralé názory, malou sebedůvěru, potíže v jednání s vrstevníky a problémy ve škole. Často se u nich vyskytovaly sklonye k sexuální promiskuitě a požívání drog.

Autoritářský přístup to rodičům „vrací” v období dospívání. Přestože děti těchto rodičů propadaly drogám či alkoholu méně často, měly množství citových problémů, byly nešťastné, nezralé, měli malou sebedůvěru, postrádaly motivaci ve škole a končily nejhůře při zkouškách.

Synové a dcery autoritativních rodičů se zřídka dopouštěli přestupků v chování, byli obecně spokojení a vyspělí, a získali také vysoké hodnocení u zkoušek.

Vlastnosti autoritativních rodičů

Autoritativní rodiče našli rovnováhu mezi láskou a disciplínou. Když děti v něčem omezují, nebo vyžadují nějaké zvláštní chování, snaží se vždy vysvětlit proč. V jednání s dětmi jsou zásadoví a učí vlastním příkladem.

Jako následovníci duchovní kultury máme v této oblasti přirozeně výhody a měli bychom je využít. Poznání o reinkarnaci a karmě nám poskytuje nejpromyšlenější pohled na svět kolem nás. Jestliže opravdu dobře rozumíme védské filozofii, máme ty nejlepší důvody k vedení morálního a zodpovědného života. Oddanost guruovi a Kršnovi nám poskytuje konkrétní zkušenost vztahu s Bohem - a tím i nejvyšší motivaci k správnému jednání.

Rozhodně se ale musíme vyvarovat použití védské filozofie či kultury k zakrývání slepého autoritářství. V dnešní společnosti se morálka krčí na spodní části žebříčku hodnot a tak nestačí dětem říci: „Ve tvém věku jsem se choval mnohem lépe, pomáhal jsem rodičům, atd.” Nepomůže ani omílání frází, ani dogmatický přístup s hrozbami příštím nízkým zrozením.

Poznání Bhagavad-gíty a Šrímad-Bhágavatamu je nádherné, srozumitelné a logické. Jestliže ho sami skutečně žijeme a přiměřeným způsobem předáváme našim dětem, úspěšně naplníme poslání rodičovství.

 


Datum vzniku:
asi 1994
 
Jak se vám článek líbil?
0(min) do 10(max)
Kolik čtenářů se vyjádřilo: 6




Haré Krišna inspirace
© 2001-2010