|
|
|||
HOME SEARCH |
MUSIC
& MANTRAS ON-LINE HOROSCOPE |
DEITIES
& TEMPLES INDIA - HOLY PLACES |
CONTACTS GUEST BOOK |
|
Our opinion: Tyto příběhy jsou opravdu skvělé. |
Proměna Sárvabhaumy Bhattáčárji
|
Bhaktičaru Svámí |
|
Šrí Čaitanja Maháprabhu měl mnoho následovníků a mnoho úžasných oddaných a každý z nich hrál v Jeho zábavách určitou roli. Prostřednictvím Rúpy a Sanátany vyjevil světu bhakti-šástry, prostřednictvím Haridáse Thákura slávu svatého jména Kršny a prostřednictvím Rámánandy Ráje poznání o nejvyšší povinnosti každého člověka, každé živé bytosti... Stejně jako při Kršnových zábavách se při Čaitanjových zábavách zjevili nejen Jeho věční společníci z duchovního světa, ale zúčastnily se jich také vznešené osobnosti z celého vesmíru - polobozi a velcí světci z nebeských planet. Každý z nich před tím prováděl tvrdá pokání a modlil se, aby mohl Pánu Čaitanjovi nějak asistovat v době Jeho zábav a tak alespoň trochu přispět k vyplnění všech Jeho tužeb a záměrů. Jedním z nich byl také velký mudrc vyšších planetárních systémů, který přišel do Navadvípu jako Sárvabhauma Bhattáčárja. Navadvíp byl v té době střediskem vzdělanosti a především logiky. Místní panditi (znalci písem) si udržovali monopol své školy tím, že nikomu nedovolili odnést z Navadvípu njája-šástry. Sárvabhauma Bhattáčárja přišel do Bengálska jako obyčejný žák, naučil se všechny njája-šástry nazpaměť a poté odešel do Orissy. V Džagannáth Purí z paměti zapsal všechny njája-šástry a otevřel si vlastní školu. Svou inteligencí si postupně získal pověst největšího logika své doby a nikdo nedokázal odolat jeho argumentům. Jeho sláva se postupně šířila po celé zemi. Vše bylo připraveno na Čaitanjův příchod. Šrí Čaitanja Maháprabhu právě přijal sannjásínský řád a započal Své kázání. Na své cestě do Purí v extázi přiběhl do Džagannáthova chrámu a před Božstvy upadl do bezvědomí. Sárvabhauma Bhattáčárja měl celý chrám na starosti a již dříve se doslechl o tomto mladíkovi. Chtěl vědět, o koho se jedná. Setkal se s mnoha imitátory a podvodníky a věděl, jak odhalit předstíranou extázi. Důkladně zkoumal všechny Jeho tělesné příznaky a zjistil, že se jedná o skutečný extatický tranz. Přikázal, aby mladíka přivedli do jeho pokoje a jako největší pandit ho také chtěl učit Védántu. Jelikož byl přibližně stejně starý jako Čaitanjův otec, smiloval se nad mladým sannjásínem a požádal Ho, aby u něho studoval Védánta-sútru. Jinak by bylo pro tak mladého sannjásína těžké dostát svým slibům odříkání. Čaitanja Maháprabhu svolil a Sárvabhauma přednášel nepřetržitě sedm dní. Sárvabhauma Bhattáčárja mluvil a Čaitanja bez jediného slova poslouchal. „Slyšel jsi mě vysvětlovat Védántu celý týden a na nic jsi se nezeptal ani jsi nenaznačil, jestli všemu správně rozumíš,” řekl osmého dne Sárvabhauma. „Védántě rozumím dobře,” odpověděl Šrí Čaitanja, „ale nerozumím vašim výkladům.” „Jak můžeš znát sútry, když nerozumíš výkladům, které je vysvětlují?” Překvapený Sárvabhauma vyzval Čaitanju k diskuzi a následovala dlouhá filozofická rozprava. Čaitanjova slova a síla Jeho argumentů měla na Sárvabhaumu ohromný vliv. Ke konci již téměř nic neříkal a jen naslouchal Čaitanjovým slovům. Takto se během krátké doby ze Sárvabhaumy stal velký oddaný Pána Čaitanji. Požádal Šrí Čaitanju, aby mu vysvětlil slavný verš átmáráma ze Šrímad-Bhágavatamu a potom v nadšení začal zpívat Hare Krsna Hare Krsna Krsna Krsna Hare Hare / Hare Rama Hare Rama Rama Rama Hare Hare, což bylo přesně to, co před tím Šrí Čaitanjovi vytýkal a za co Ho kritizoval. Nakonec on sám složil sto veršů opěvující činnosti Boha a všechny byly tak krásné, že ho Šrí Čaitanja radostí objal. Bhattáčárja z Čaitanjova doteku skoro upadl do bezvědomí. Plakal, třásl se a potil, chvíli tancoval a klaněl se Šrí Čaitanjovi. Když Gópínáth Áčárja viděl, jak se z jeho švagra stal oddaný, děkoval Šrí Čaitanjovi: „Je to pouze Tvou milostí, že se Bhattáčárja změnil z bezcitného člověka v takového oddaného.” Čaitanja Maháprabhu mu odpověděl, že milostí oddaného se člověk chladných citů může proměnit v oddaného jemného jako květina. Znamená to, že oddaný je ještě milosrdnější než Bůh Samotný. Smiluje-li se nad někým, Bůh začne jednat a Jeho milostí se z člověka stane oddaný. Šrí Čaitanja uklidnil Bhattáčárju a požádal ho, aby se vrátil domů. Bhattáčárja začal chválit Čaitanju Maháprabhua a řekl: „Sestoupil jsi, abys vysvobodil padlé duše z hmotného světa. Pro Tebe to není těžký úkol, ale dokázal jsi proměnit i člověka s kamenným srdcem, jako jsem byl já, a to je vskutku úžasné.” Sárvabhauma se poté přidal k oddaným v Džagannáth Purí a začal opěvovat slávu Šrí Čaitanji a oddané služby Pánu. Slovo mukti (osvobození), nejvyšší cíl neosobních filozofů, již nechtěl ani vyslovit. Tak ukázal všem impersonalistům nadřazenost oddané služby Šrí Kršnovi. Vytříbenost poezie Sárvabhaumy Bhattáčárji můžete posoudit i vy. Těchto osm veršů (aštaka) se často zpívá na oslavu Nejvyššího Pána Šrí Čaitanji Maháprabhua. Zkuste si přečíst i originální verše tohoto bhadžanu. Jsme si jisti, že odhalíte působivý rytmus a neuvěřitelnou zvukomalebnost slov, i když třeba nebudete rozumět významu každého z nich. Vždyť jeho autorem je velký mudrc mezi polobohy! A chcete-li slyšet více o zábavách Šrí Čaitanji a Jeho oddaných, neváhejte a začněte studovat Šrí Čaitanja-čaritámrtu a nebo její zkrácenou verzi, která je dostupná i v českém jazyce - Zlatého avatára. Saci-tanayastakam Šríla Sárvabhauma Bhattáčárja (1) Hluboce se klaním synovi Sačí déví, Šrí Čaitanjovi Maháprabhuovi, který jediným zlomkem Své milosti dokáže vysvobodit všechny tři světy, Jehož dokonale vznešené duchovní tělo září barvou tekoucího zlata a projevuje známky nezměrných extází. (2) Hluboce se klaním synovi Sačí déví, Jenž ve Svém srdci pociťuje extatické přeměny, a proto se Mu chvěje a zalyká hlas. Mocným zvukem Svého hlasu trestá ničemné tvory a Jeho milost dokáže zahnat veškerý strach z hmotné existence. (3) Hluboce se klaním synovi Sačí déví, kterého zdobí barva vycházejícího slunce a má nádherné tváře. Jeho překrásně zářící nehty u nohou překonají půvab měsíčního svitu a Jeho božské vlastnosti a zábavy, při kterých zpívá svatá jména, jsou vylíčeny ve Védách. (4) Hluboce se klaním synovi Sačí déví, z Jehož lotosových očí se v extázi valí proudy slz. Jeho ozdobami jsou extatické přeměny a neustále svěží nálada transcendentální lásky. Ve Svých zábavách se při tanci často točí a provádí krouživé pohyby. (5) Hluboce se klaním synovi Sačí déví, Jehož nohy se při tanci ladně pohybují tam a zpět, a tak přinášejí všem velké potěšení. Nevýslovnou sladkost Jeho nohou ještě umocňuje cinkání nákotníčků a zář Jeho obličeje je milejší než chladivé paprsky měsíce. (6) Hluboce se klaním synovi Sačí déví, který nosí poustevnický kaupín a v rukách drží nádobu na vodu a dandu sanjásínského mnicha. Jeho tělo je zcela transcendentální a v roli sannjásína má oholenou hlavu. Jeho kárání a tresty zničí všechny hříchy ničemných bytostí. (7) Hluboce se klaním synovi Sačí déví. V podobě hospodáře je Jeho obličej okrášlen černými kadeřemi, na kterých spočívá prach této země. Jeho nevýslovně nádherné rty, červené jako plod bimba, se chvějí v extázi a na čele Mu září tilak ze santalové pasty. (8) Hluboce se klaním synovi Sačí déví, Jehož oči, protáhlé jako okvětní lístky lotosu, překonají žhnoucí krásu slunce. Jeho paže dosahují až ke kolenům, na Sobě má šaty tančícího herce a Jeho božské duchovní tělo má podobu věčně krásného mladíka. anarpita-carim cirat karunayavatirnah kalau Další verše: Šrí Čaitanja-čaritámrta Ádi 1.4. vande sri-krsna-caitanya- nityanandau sahoditau Hluboce se klaním Šrí Kršnovi Čaitanjovi a Šrí Nitjánandovi, kteří jsou jako slunce a měsíc. Vyšli současně na horizontu Gaudy, aby rozptýlili temnotu nevědomosti, a tím přinesli všem úžasné požehnání. Šrí Čaitanja-čaritámrta Ádi 1.2. |
Published: asi 1989 |
|
How did you like this article?
from 0 (min.) to 10 (max.) How many readers expressed it: 61 |
|