HOME
SEARCH
MUSIC & MANTRAS
ON-LINE HOROSCOPE
DEITIES & TEMPLES
INDIA - HOLY PLACES
CONTACTS
GUEST BOOK
Our opinion:
Ekologii opravdu fandíme.
 
Górakšja
 
Tattva-darší a Vašek Dvořák


teorie a praxe ochrany krav

Základním rozdílem mezi péčí o krávy a býky hodné civilizovaného člověka (kterou se jako zastánci védské civilizace snažíme uvést do praxe) a dnešní komerční živočišnou výrobou masa a mléka je fakt, že necháváme krávy dožít. Když se nějaký zemědělec znalý věci doslechne, že se chceme starat i o ,,neproduktivní`` krávy, často kroutí hlavou a nebo alespoň odpoví: ,,To si dáte.``

Podle Véd by se civilizovaní lidé měli dívat na krávu jako na jednu ze svých matek a na býka jako na svého otce. Měli by se o ně starat a nedovolit, aby jim kdokoliv ubližoval. Pro oddané ochrana krav může znamenat ještě více - vždyť kráva je nejoblíbenějším zvířetem Šrí Kršny, Nejvyšší Osobnosti Božství. Stejně jako lidé mají své mazlíčky, tak Kršna má v oblibě právě krávy. Když Šrí Čaitanja Maháprabhu uviděl krávu nebo páva, okamžitě propadl extázi a vzpomínal na Božského syna Nandy Mahárádže. Krávy jsou zvířata, která mají jednu velice pěknou vlastnost. Jsou nesobecké, protože rády dávají lidem své mléko. Na Sibiři prý dokonce existoval jeden druh polodivoké krávy, která se celý den pásla sama, aniž by se o ni musel kdokoliv jakkoliv starat a pravidelně chodila k lidským obydlím, jen aby dala lidem své mléko. Toto je vlastnost, která se Kršnovi líbí a kterou mají i Jeho oddaní. Skuteční oddaní také rádi dávají - dávají lidem poznání o Kršnovi.

K ochraně krav nás tedy vedou náboženské a etické důvody. Ale dnes vládne ekonomika! Na první pohled se zdá, že ochrana krav je ekonomicky mnohokrát náročnější a nevýhodnější než obvyklé posílání krav na jatka. Je nutné i nedojícím kravám zajistit seno, a chceme-li udržet své stádo v uživitelném počtu, nemohou být připuštěny více než dvakrát nebo třikrát za život. Kráva dává mléko jen určitou dobu po teleti, a jelikož kromě ní musíme živit také celé stádo, mléko z ochraňovaných krav se nám značně prodraží. Prakticky víme, že cena mléka ochraňovaných krav může být až několikanásobně vyšší, než je současná cena mléka na trhu. Krátkodobě se tedy górakšja zdá být nevýhodnější, ale dlouhodobě se projeví její klady. Nebudou-li lidé zabíjet krávy, přestanou na lidskou společnost doléhat těžké karmické následky za zabíjení zvířat, což se časem musí projevit nejen ve zlepšení celkové atmosféry, ale také ekonomicky.

Ochrana krav nemusí být ekonomicky tak nevýhodná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Poslechněte si následující příběh jednoho oddaného:

Před několika lety jsem se stal vegetariánem a snažil se o zdravý způsob života. Nebyl jsem nábožensky založený, ale panicky jsem se bál smrti a hledal jsem odpovědi na své otázky. Nakonec se mi dostala do ruky kniha Šríly Prabhupády ,,Vědecké poznání duše`` a já jsem věděl, že to je to, co hledám. Krátce na to jsem také navštívil farmu Kršnův dvůr a velice se mi líbilo, když mi oddaní říkali, že vegetariánství a ekologie je pouze vedlejším produktem jejich filozofie. Vše má hlubší kořeny v oddanosti k Bohu a vegetariánství je jen přirozeným důsledkem. Rozhodl jsem se zůstat a začal jsem na farmě pracovat v zemědělství.

Moji rodiče mezitím začali podnikat a na své hospodářství neměli čas. Pole pronajali a krávy chtěli dát na jatka. Bylo mi moc líto a rozhodl jsem se krávy od rodičů získat. Vedoucí farmy, Turija dás, souhlasil, že je mohu přivést pod podmínkou, že se o ně budu starat. Devítiletá stračena, která již tři roky nedojila, a její tele - čtyřletá jalovice, rozšířily již tak početné stádo krav na Kršnově dvoře. Již z minulosti jsem věděl, že krávy jsou velice citlivá zvířata a že jsou natolik inteligentní, aby si byly schopny uvědomit, co s nimi jejich majitel zamýšlí. Možná právě proto, že jsme ji zachránili před jatkami, se nám devítiletá Sarasvatí (jak jsme jí začali říkat) tak pěkně odměnila. Jednoho dne jsem si všiml, že se jí až dosud splasklé vemeno trochu zvětšilo. Zkusil jsem ji podojit a napoprvé nám dala půl litru mléka. Sarasvatí tři roky nedojila, nové tele neměla a najednou tu bylo půl litru na pohled normálního mléka. Nikdo z nás, co jsme byli na farmě, se s něčím podobným nikdy nesetkal. Mléko bylo v pořádku a od toho dne chodím Sarasvatí dojit každý den. Asi za měsíc již dávala 4 litry mléka denně, a tak jsem ji začal dojit dvakrát denně. Po čase se zastavila na 8-8,5 litrech denně.

Když jsem tehdy řekl rodičům, že ta stará a zaschlá kráva, co mi dali, začala zase dojit, nechtěli tomu věřit a nebrali mě vážně. Podle současných konvenčních zemědělců je totiž něco takového nemožné. Aby kráva dojila, musí mít tele, a aby bylo mléka dost, musí ho mít každý rok. V kravíně by se Sarasvatí deseti let asi ani nedožila. Nedávala by tolik mléka jako ty mladší a šla by na jatka. Ale na Kršnově dvoře se něčeho takového nemusí bát a ona si je toho evidentně vědoma. Za starost a péči, kterou jí oddaní dávají, se jim tak pěkně odvděčila. Na farmě Almviks Gard ve Švédsku mají oddaní nejstarší krávu jménem Surabhi, která dojila celých pět let po teleti. Je vidět, že běžné kalkulace v těchto případech nemusí platit. Budou-li lidé krávy ochraňovat a dají-li jim dostatek péče, může se i okamžitý ekonomický efekt podstatně vylepšit. Vždyť všechno má hlubší kořeny...

 


Published:
asi 1994
 
How did you like this article?
from 0 (min.) to 10 (max.)
How many readers expressed it: 15




The Hare Krishna inspiration
© 2001-2010