Šrí Venkatéšvara je 2 m velké sebeprojevené Božstvo z černého kamene. Je známé pod jmény Venkatéšvara, Šrinivás, Góvinda, Perumal nebo Baládží.

Ve vyšších rukách drží disk a lasturu, levá spodní je otočená dovnitř a pravá vzhůru na znamení požehnání (varada). Jeho oči jsou zakryty ohromným tilakem z kafru. Říká se, že Jeho oči jsou tak nádherné, že kdyby byly odkryté, nikdo z poutníků by nechtěl odejít. Toto Božstvo Višnua je známé tím, že uděluje požehnání a splňuje přání těch, kteří Ho uctívají.

Bhóga Šrinivás (stříbrná replika múla-vigrahy) je s hlavním Božstvem Venkatéšvary neustále spojen hedvábnou šňůrou. Koupel (abhišék) Mu dělají denně, kdežto hlavní Božstvo se koupe jen v pátek.

Hundi (kasička nebo v tomto případě spíše „kasa” a pro dary Božstvům) přinese 170 mil. Kč ročně. Není nic neobvyklého, když v ní večer kněží najdou zlaté a platinové kousky a mince. Zvláštnímu Božstvu jménem Kóluvu Šrinivás jsou předkládány všechny účty - příjmy a výdaje celého chrámu do všech detailů. Určitě by se správcům špatně říkalo: „Dohromady jsme dnes vybrali 460 000. Z toho nám 20 000 zůstalo za nehty a zbytek jsme rozfofrovali jak se nám líbilo.” (Možná by si správci veřejných financí v leckteré jiné zemi a nakonec i v samotné Indii opravdu měli brát příklad z organizace v Tirupati... ...ale pokud si myslí, že Baládží je jen socha a Bůh neexistuje, pak je asi stejně nic nezastaví...)

Chrám je 126 m dlouhý a 80 m široký. Těsně před vchodem do chrámu je malé Božstvo Šrí Varadarádže Swamiho, kterému se poutníci klaní před hlavním daršanem u Baládžího. U druhého gopuramu je Božstvo Nrsimhadévy v podobě Jóga Narasimha. Kromě jiných svatyní a Božstev v komplexu najdeme také múrti Šrí Rámánudži, áčárji Šrí sampradáji, kterému se obětuje část prasádam od Venkatéšvary, protože započal uctívání v tomto chrámu. O jeho chod se dodnes starají vaišnavští kněží ze Šrí Sampradáji v Rámánudžáčárjově linii. Cesta v těsné blízkosti kolem svatyně jménem Mukkoti Pradakšina je otevřená pouze na Vaikuntha Ékádaší a kdo po ní projde, obdrží osvobození z hmotného světa.

Poutníci obvykle projevují svoji oddanost tím, že do chrámu Baládžího dojdou z Tirupati pěšky. Je to vcelku náročný 16 km dlouhý výstup po schodech vzhůru. Téměř celá cesta je zastřešená proti slunci či dešti a je také osvětlena, aby se po ní mohlo jít i dlouho do noci. Po cestě je také k vidění mnoho zajímavostí. Například tato socha Hanumána je tak velká, že může sloužit i jako výchozí orientační bod.

Pokud je člověk indisponovaný a necítí se na to dojít z Tirupati k Baládžímu pěšky, může se k chrámu dostat i autobusem, taxíkem nebo rikšou (24 km).

Nejlepší je vyrazit brzy ráno, aby se člověk vyhnul slunci a davům lidí. Na cestě nás čeká asi 4000 schodů, které se dají zvládnout asi za 2 hodiny.

Múrti Agastji Muniho na cestě k Baládžímu.

...Šrí Višnuovo zjevení na vrcholku Tirumaly je popsané ve dvanácti Puránách. Podle Brahma Purány si chtěl Šrí Višnu vyjet na projížďku, kde by se mohl bavit a Nárada Mu navrhl, aby si udělal výlet na Séšáčalam. Říká se, že když sem Rámánudžáčárja přišel, vyšel nahoru po kolenou, aby se nedotýkal Séši svými chodidly.

Jezírko Puškariní.
Ve Varaha Puráně stojí, že jezírko Swami Puškariní používá Šrí Višnu na Vaikuntě ke své rekreaci a zábavám. Toto jezírko sem podle legendy dopravil Jeho přepravce Garuda.

Říká se, že Šrí Varahadév sídlil na hoře Séšačala před Šrí Venkatéšvarou. Přenechal Mu ji, a proto se podle tradice poutníci nejprve klaní Šrí Varaha Swamimu, Jehož chrám je hned vedle jezírka Puškariní.

...Při slavnosti Pušpajagjam se Baládžímu obětují květiny, aby zachránil Zemi před přírodními pohromami. Asi 30 druhů květin, které dohromady váží kolem 2 tun, se obětují k nohám utsava-múrti Baládžímu.

Asi 2 km od Tirupati se nachází Kapila-tírtha a chrám Kapiléšvary Šivy, kde Šrí Kapila byl na daršanu Šivy a jeho choti. Kapila-tírtha má moc zničit všechny hříchy. Nachází se v krásném přírodním prostředí.

Šrí Padmavathí (Alamelumaga) sedí v padmásáně (lotosové pozici) a v obou horních rukách drží lotos. Spodní pár rukou symbolizuje neohroženost (abhaya) a požehnání (varada). Jednou za rok se zde pořádá festival u příležitosti svatby Venkatéšvary a Padmavathí. Padmavathí přijede do Tirumaly na hřbetě překrásně ozdobeného slona s velkým tilakem z pravého zlata a Šrí Venkatéšvara ji přijde přivítat...

(Skutečná svatba se údajně konala asi 36 km od Tirupati v Nárájanavanam, kde pak Venkatéšvara nějakou dobu pobýval před tím, než odešel na Tirumalu.)

Na Brahmótsavam se pořádá jiný festival - narozeniny Šrí Padmavathí. Šrí Venkatéšvara jí z Tirumaly pošle dárky - jak jinak než na perlami a diamanty ozdobeném slonu.

V chrámu Šrí Padmavathí jsou také svatyně Krišny, Balarámy, Sundararádže a Súrja-nárájána. Poutníci obvykle nejprve uctívají Krišnu a poté jdou na daršan k Padmavathí. Ani sem vás nepustí, pokud nejste hinduista. Pokud však podepíšete čestné prohlášení, že věříte hinduismu, můžete na daršan...

Návštěva chrámu Rádhy a Góvindy je součástí turistických cest po Tirupati, stejně tak jako chrámu Kóthanda Ráma Swami, který je zasvěcen Rámačandrovi. Ten byl postaven v roce 1481 a na daršanu zde byl i Šrí Čaitanja Maháprabhu.

Mnoho dalších zajímavostí najdete v angličtině na adresewww.tirupati.org