Jezírko Rádhákund
najdeme v severozápadní části vradžské oblasti (okolí Vrindávanu) asi
100 km jižně od hlavního města Dillí. Mezi gaudíja-vaišnavy je považováno
za nejposvátnější místo na Zemi...
(při poklepání na obrázky se
Vám v novém okně asi 3x zvětší) |
 |
Rádhákund leží na cestě, po které
se chodí parikram (posvátná pouť) kolem kopce Góvardhanu. Celý kopec má
podlouhlý tvar a je asi 11 km dlouhý. Svým tvarem připomíná páva a obě
jezírka - Rádhákund a Šjámakund - jsou jako jeho oči. |
 |
Když Krišna zabil Arištásuru,
démona v podobě divokého býka, odešel za Rádhárání a chtěl se oddávat
milostným zábavám. Rádhárání Ho však napomenula, že je nečistý, protože
zabil býka, který je symbolem náboženství. Navrhla Mu, že se může očistit
tím, že se vykoupe na posvátných místech ve všech svatých řekách... |
 |
...Krišna okamžitě zaryl nohu
do země, vyhloubil v ní díru a zavolal do ní všechny posvátné řeky. Zjevily
se před Svým pánem a vytvořily tak Šjámakund. Krišna se v jezírku vykoupal
a řekl, že se tím očistil, ale gópí že se znečistily tím, že se postavili
na stranu démona, i když byl v býčí podobě... |
 |
...Rádhárání a ostatní
gópí si sundaly náramky, rozlomily je a začaly s nimi hloubit svoje jezírko.
Nebyla tam však žádná voda a Krišna se jim smál. Gópí pak udělaly řetěz
až k Manasa-Ganze a začaly tak plnit svoje jezírko vodou z Manasa-Gangy... |
 |
V té době se opět zjevily zosobněné
svaté řeky (jejich zástupce v jedné osobě) a tentokráte prosily Rádhárání,
aby mohly pobývat v Jejím jezírku. Rádhárání svolila a svaté řeky
přetekly ze Šjámakundu a naplnily Rádhákund. |
 |
Uprostřed dnešního Rádhákundu
je malé místo obklopené zídkou, které značí místo původního Rádhákundu,
které vykopaly gópí svými ozdobami. Říká se mu Kankankund (nebo Kančankund)
a je ho možné vidět jen v době, kdy se Rádhákund čistí a je vypuštěná
voda. |
 |
Rádhákund byl vykopán o 12-té
půlnoci na Bahuláštamí (osmého dne ubývajícího měsíce). |
 |
Na podzim (bývá to v říjnu až
listopadu), v den výročí zjevení se kolem Rádhákundu shromáždí tisíce
lidí... |
 |
...čekají na půlnoc a poté se
koupou a uctívají posvátné jezírko. Je to opravdu extatická slavnost,
kdy ghíové lampy ozařují noční Rádhákund. |
 |
Obě jezírka byla po mnoho let zapomenuta až do doby před 500 lety,
kdy přišel Šrí Čaitanja.
|
 |
Šrí Čaitanja Maháprabhu nařídil Rúpovi, Sanátanovi a ostatním Gósvámím,
aby znovuobjevili místa Krišnových zábav ve Vrindávanu, ale Rádhákund
našel Osobně (v roce 1514), což dokládá Šrí Čaitanja-čaritámrita.
Když sem Šrí Čaitanja Maháprabhu přišel, Rádhákund a Šjámakund byla
jen malá rýžová políčka a všude kolem byly lesy a pole.
|
 |
Raghunáth dás Gósvámí sem přišel několik let poté. S obnovou svatého
místa začal kolem roku 1554. Později chtěl obnovit celou oblast Rádhákundu,
protože věděl, že v budoucnosti bude chtít mnoho poutníků toto
svaté místo vidět...
|
 |
V té době bohatý kupec jménem
Sampanna šel do Badaríkášramu vysoko v Himalájích, aby se poklonil tamějšímu
Božstvu. Kršna se mu zjevil ve snu a řekl mu, aby šel za Raghunáthem dásem
Gósvámím a pomohl mu obnovit Rádhákund. Sampanna udělal, co mu Krišna
nařídil, a práce mohla začít. |
 |
S jeho finanční pomocí byl nejdříve
dokončen Rádhákund (na obrázku blíže) a poté začaly práce na Šjámakundu
(vzdálenější jezírko). |
 |
Jednoho dne se však Raghunáthovi
zjevil ve snu Mahárádž Judhišthir a požádal ho, aby nekácel stromy
na břehu Šjámakundu, protože tam se svými bratry Pánduovci v podobě stromů
provádí bhadžan (uctívání). Raghunáth stromy samozřejmě nepokácel, a proto
má Šjámakund nepravidelný tvar. |
 |
Právě zde stálo pět Pánduovců
v podobě stromů, kvůli kterým má Šjámakund nepravidelný tvar. Dnes
zůstal jen jeden. |
 |
1. Rádhá-Krišna
Purána Mandir
2. Džhúlana sthali
3. Gópál Manipur Mandir
4. Rádhá-Šjámasundar Mandir
5. Rádhá-Gópínáth Mandir
6. Má Džáhnava baithak
7. Ánanga-mandžarí-kund
8. Samádhi Raghunátha dáse Gósvámího
9. Góvinda ghát
10. Rádháraman Mandir
11. Rádhá-Góvinda Mandir
12. Džihvá Mandir (jazyk Góvardhanu)
13. Bhadžan-kutir Gópál Bhatty Gósvámího
14. Samádhi třech Gósvámích
15. Bhadžan-kutir Raghunátha dáse
Gósvámího
16. Bhadžan-kutir Višvanátha Čakravartího
17. Strom pilu
18. Mánasa-pávana ghát
19. Bhadžan-kutir Krišnadáse Kavirádže
20. Bhadžan-kutir Bhaktivinóda Thákura |
21. Džagannáth Mandir
22. Lalitakund
23. Bhadžan-kutir Džívy Gósvámího
24. Džíva Gósvámí ghát
25. Lalita-Bihárí Mandir
26. Manipur Mahárádž Mandir
27. Rádhá-Vinóda Mandir
28. Baithak Mádhavendry Purího
29. Gópí-kúpa
30. Ašta-sakhí Mandir
31. Nitái-Gauránga Sítánáth Mandir
32. Rádhá-Mádhava Mandir
33. Baithak Šrí Čaitanji
34. Páša-khela ghát
35. Rádhá-Madanmóhan Mandir
36. Otisky lotosových nohou
37. Sangam
38. Girirádž Mahárádž
39. Maháprabhu Mandir
40. Rádhá-Gópínáth Mandir
41. Baithak Šrí Nitjánandy
|
 |
1. Rádhá-Krišna Purána Mandir
bývá první zastávkou oddaných na parikramu a je nejstarším chrámem na
Rádhákundu. |
 |
Božstva objevil Raghunáth dás Gósvámí při rozšiřování Rádhákundu. Jsou
považována za hlavní Božstva. Službu zde stále vykonávají potomci bráhmanů,
jimž svěřil Raghunáth dás Gósvámí Jejich uctívání. Původní Božstva ale
časem zmizela a nyní se uctívají jejich pratibhu-múrti.
|
 |
Poblíž Rádhákundu najdeme také
chrám Gaudíja Mathu, který otevřel Bhaktisiddhánta Sarasvatí... |
 |
...Božstva na oltáři jsou Šrí
Šrí Rádhá-kundžabihárí a Šrí Čaitanja Maháprabhu. |
 |
Poutníci se klaní Božstvům a pak
pokračují v parikramu. |
 |
|
 |
2.
Džhúlana-sthali je místo, kde se Rádhá s Krišnou houpou na houpačce,
která má tvar lotosu s šestnácti okvětními lístky. Je úplně nalevo v rohu
Rádhákundu. |
 |
3.
Šrí Gópál Manipur Mandir
Před sto lety se králi Manipuru zdál sen, ve kterém se mu zjevilo Božstvo
Gópála a požádalo ho, aby Mu postavil chrám na takovém místě, aby měl
zároveň daršan Rádhákundu i Súrji, boha Slunce. Proto chrám stojí přesně
tam, kam ráno dopadnou k Rádhákundu první sluneční paprsky. Slunce dopadá
na oltář a Božstva mají zároveň výhled i na Rádhákund. V současnosti
se o jeho chod starají oddaní z ISKCONu. |
 |
5 Rádhá-Gópínáthův chrám
Vedle Rádhy a Gópínátha stojí nalevo z našeho pohledu Ananga mandžarí,
což je mladší sestra Šrímatí Rádhárání.
|
 |
V Čaitanja-líle přišla Ananga-mandžarí
jako Má Džáhnava a založila tento chrám na Rádhákundu. |
 |
Protože
chrámová místnost těsně sousedí se samádhi Raghunátha dáse Gósvámího,
tak se na výročí jeho odchodu zde konává velká hostina. |
 |
Detail
kuchyně... |
 |
...a
obřího hrnce se sabdžím. |
 |
Vchod
do chrámu z břehu Rádhákundu. |
 |
6. Džáhnava Matá baithak
Na tomto místě byla asi roku 1582 několik dní Má Džáhnavá, společnice
Šrí Nitjánandy.
„Baitak” je oblíbené místo, kde dotyčný nebo v tomto případě dotyčná
sedávala.
|
 |
Právě zde měla vizi Pána Gópínátha,
jak stojí pod tímto tamálovým stromem a hraje na flétnu. Na památku
bylo vedle jejího baithaku zasvěceno Božstvo Gópínátha. |
 |
Z
baithaku vedou její soukromé schody přímo do Rádhákundu. |
 |
7.
Ánanga mandžarí kundža
se nachází pod vodou uprostřed Rádhákundu, který má tvar lotosu se šestnácti
okvětními lístky. Ze břehu k němu vede most z měsíčních kamenů, adulárů.
|
 |
8.
Samádhi Šríly Raghunátha dáse Gósvámího, který na břehu Rádhákundu
prováděl svůj bhadžan 48 let až do své smrti. |
 |
Poněvadž bylo nebezpečí, že by
muslimové mohli jeho tělo znesvětit, Šríla Džíva Gósvámí nechal jeho tělo
obřadně spálit a popel uložil na více míst. Toto samádhi je jedním z nich. |
 |
Vedle
samádhi je odsunovací kámen, pod kterým najdeme čaranámritu od samádhi-múrti
Raghunátha dáse Gósvámího. |
 |
U
samádhi neustává 24 hodinový kírtan... |
 |
...který započal již kolem roku
1960 a trvá dodnes. |
 |
9. Góvinda-ghát.
Sanátan Gósvámí jednou pochyboval o verši Rúpy Gósvámího, který
přirovnával vlasy Rádhárání ke kápím černého hada. Když se pak šel vykoupat
Góvinda-ghát, uviděl dívku, jak se houpe na houpačce, ale zezadu se
k ní plazí velký černý had....
|
 |
...Chtěl jí varovat, ale ona najednou zmizela. Sanátan si uvědomil,
že to byla Samotná Rádhárání a Její krásné černé vlasy.
|
 |
12.
Džihvá Mandir |
 |
Když Raghunáth dás Gósvámí rozšířil Rádhákund i Šjámakund, rozhodl
se vykopat zvláštní studnu, aby si lidé nemuseli prát prádlo v posvátných
vodách obou jezírek...
|
 |
...Při
kopání ale dělníci narazili na kámen, který začal krvácet. Rychle běželi
za Raghunáthem dásem Gósvámím, který jim nařídil okamžitě práce zastavit... |
 |
...V noci se mu zjevil Góvardhan a řekl mu, že kámen, který krvácel, byl
Jeho jazyk. Nařídil mu, aby kámen vyndal ze studni a denně jej uctíval
lístky tulasí a vodou z Rádhákundu... |
 |
...Dodnes je na jeho zadní straně vidět rýha, kterou údajně způsobili
dělníci při kopání.
|
 |
Vchod do Rádhá-Góvinda Mandiru naproti Džihvá-Mandiru.
|
 |
14.
Samádhi třech Gósvámích.
Říká se, že právě zde byla spálena těla třech Gósvámích: Raghunátha Bhatty
Gósvámího, Krišnadáse Kavirádže a Raghunátha dáse Gósvámího. Všichni tři
odešli ve stejný den (Ašviní-šukla dvádaší), ale jiný rok - Raghunátha
Bhatta Gósvámí v r. 1579, Krišnadás Kavirádž v r. 1582 a Raghunáth dás
Gósvámí v r. 1583. |
 |
Tak samádhi vypadalo před několika lety.
|
 |
Vnitřek samádhi, zleva doprava: Raghunátha Bhatta Gósvámí, Krišnadás
Kavirádž a Raghunáth dás Gósvámí.
Podle některých zdrojů se jedná pouze o pušpa-samádhi. Pravděpodobně
byl i v tomto případě popel světců pohřben na několika místech
(ze strachu před znesvěcením muslimskými nájezdníky).
|
 |
13.
Bhadžan-kutir Gópála Bhatty Gósvámího najdeme jen pár kroků odsud... |
 |
...Je
zajímavé, že Gópál Bhatta Gósvámí požádal Krišnadáse Kavirádže, aby jeho
jméno nezmiňoval v Čaitanja-čaritámritě. Trinád-api-sunícená... |
 |
15.
Bhadžan kutir Šríly Raghunátha dáse Gósvámího, který se zde po 48
let věnoval svému bhadžanu a uctíval kopec Góvardhan. Zpočátku žil pod
širým nebem, ale jednou se k němu blížili dva tygři a Samotný Krišna dával
pozor, aby Raghunátovi neublížili. Podruhé zase Raghunáth pokračoval v džapě
i v úmorném vedru na otevřeném slunci a Šrímatí Rádhárání nad
ním držela Své sárí, aby ho ochránila před žhnoucími slunečními paprsky... |
 |
...To vše viděl Sanátan Gósvámí, který Raghunáthovi vyčinil, že místo
aby on sloužil Rádhárání a Krišnovi, musí sloužit Rádhá a Krišna jemu.
Nakázal mu, aby si postavil nějakou chýši - bhadžan-kutir, aby se už
podobné věci neopakovaly.
|
 |
16. Bhadžan-kutir Višvanátha Čakravartí Thákura je hned nalevo
od Raghunáthova samádhi nad Mánasa-pávana-ghátem.
|
 |
17. Strom pilu, který před ním roste, byl v minulém životě bráhmanem
z Váránasí...
|
 |
...Toužil
po službě Rádhárání a Krišnovi, a proto se narodil jako pilu keř
na břehu Šjámakundu. Právě s tímto keřem často Višvanáth Čakravartí mluvil
o zábavách Rádhy a Krišny a on mu vyprávěl, co se zde stalo při Jejich
zábavách před 5000 lety. |
 |
Také Bhímasén v podobě stromu odešel do aprakat (neprojevené) líly
a i uschlý kmen, který tu zbyl, bude zanedlouho úplně „aprakat”,
neprojevený... |
 |
...Na jeho místě však již vyrůstají mladé výhonky... |
 |
|
18. Mánasa-pávana ghát skýtá krásný pohled
na celý Šjámakund.
|
 |
Mánasa-pávana-ghát,
kam se Rádhárání se Svými společnicemi každý den v poledne chodí
koupat.... |
 |
...a
hned napravo od něj Paňča-pándava-ghát. |
 |
19.
Bhadžan-kutir Krišnadáse Kavirádže Gósvámího, autora slavné Čaitanja-čaritámrity,
kterou dopsal rok před svým odchodem. |
 |
Uvnitř
bhadžan kutiru... |
 |
...kde psal některé části Čaitanja-čaritámrity.
|
 |
20. Dům Bhaktivinóda Thákura
byl postaven na počátku století a najdeme ho na cestě dále od Šjámakundu. |
 |
Bhaktivinód Thákur během svého
života (1838-1914) pobýval na mnoha různých místech včetně Rádhákundu.
Společně se svým synem Bhaktisiddhántou Sarasvatím se mimo jiné zasadili
o to, aby odhalili skutečné vaišnavy od těch, kteří se za ně z různých
důvodů pouze vydávají. |
 |
Uvnitř je pušpa-samádhi Bhaktivinóda
Thákura a jeho syna Bhaktisiddhánty Sarasvatího (vlevo). „Pušpa”
znamená „květiny” a po odchodu světců, se květiny z jejich skutečných
samádhi (kde byly pohřbeny jejich tělesné ostatky) přenesou na místa,
kde často pobývali nebo která jsou s nimi nějakým způsobem svázána. Tak
vznikne „pušpa-samádhi”. |
 |
Bhaktisiddhánta Sarasvatí sem přijížděl obvykle v měsíci Kártik (říjen/listopad)
a najdeme zde jeho osobní věci - dřevěné boty, hůl, židli, postel a
stůl. Dokonce je tu i první západní záchod, který si zde nechal Bhaktisiddhánta
postavit, protože nemohl ohýbat nohy.
|
 |
Bhaktivinód Thákur ve své Gíta-mále napsal: „Břehy Rádhákundu jsou
z miliard extatických, plně si vědomých kamenů, které vyplní každé
přání. Kolem jsou tisíce transcendentálních zahrad s rubíny a korály.
Větve stromů se sklánějí vahou diamantů a perel. Můj příbytek září v
té překrásné zahradě jménem Svánanda-sukhada-kuňdž. Žiji zde, zpívám
svaté jméno Krišny a dychtivě čekám na okamžik, kdy budu moci sloužit
Jemu a Jeho společnicím.”
|
 |
Při
troše štěstí dostanete po hlavě Bhaktisiddhántovou holí. |
 |
Právě
Bhaktisiddhánta Sarasvatí jako první přivedl na Rádhákund své žáky ze
západu. To se setkalo s velkým odporem místních babádžích, protože tehdy
bylo nemyslitelné, aby dostal zasvěcení někdo, kdo se nenarodil jako bráhmana... |
 |
...ale
od té doby se mnohé změnilo. |
 |
21.
Džagannáth Mandir. |
 |
U
nádherných Božstev Šrí Džagannátha by se měl zastavit každý, kdo dělá
parikram kolem Rádhákundu. Také zde se Božstva jednou za rok během Ratha-játry
berou na parikram kolem celého Rádhákundu. |
 |
Božstva
Džagannátha zde uctívá velice sympatický púdžárí, který věnuje spoustu
času vytváření map Rádhákundu a Vradža-mandaly, které nám ukázal. |
 |
Na
stromě vedle chrámu jsou vidět znaky Višnua - čakra, lotos, lastura a kyj. |
 |
22.
Lalitakund
je jediný z jezírek ašta-sakhí-gópí, který je běžně viditelný. Je propojen
kanálem se Šjámakundem. Lalitakund je plný velkých želv. |
 |
Ještě před deseti lety byl zcela
zanesen odpadky a nečistotami. |
 |
Samádhi
naproti Lalitakundu. |
 |
Vchod
k bhadžan-kutiru Džívy Gósvámího. |
 |
23. Bhadžan kutir Šríly Džívy Gósvámího.
I když za obnovením Rádhákundu stál především Raghunáth dás Gósvámí,
byl to právě Džíva Gósvámí, který koupil pozemek, dohlížel na práce
a zařizoval vše potřebné.
|
 |
Bhadžan-kutir je obvykle
malá chatrč (kutir), kde různí světci prováděli svůj bhadžan (uctívání
formou zpívání, meditací, pronášení manter a obřadů). |
 |
Božstva v bhadžan-kutiru Šríly
Džívy Gósvámího a otisk nohou Šrí Čaitanji Maháprabhua. |
 |
28. Mádhavendra Purí baithak
Zde sedával Mádhavendra Purí, velký světec, který přišel krátce před příchodem
Šrí Čaitanji Maháprabhua. |
 |
29.
Gópí-kúpa je studna, kterou používaly gópí... |
 |
...Znovu ji nechal vyhloubit
Raghunáth dás Gósvámí, a právě při jejím kopání byl objeven jazyk Góvardhanu. |
 |
33. Tamala-tala
(Maháprabhu-baithak)
Zde na břehu Šjámakundu sedával Šrí Čaitanja Maháprabhu při Své návštěvě.
Najdeme ho na vyvýšené plošině poblíž většího stromu. |
 |
Původní
tamálový strom, pod kterým sedával, se nepodařilo zachránit... |
 |
...
ale na pravé straně baithaku můžete vidět malý tamálový strom, který je
jeho odnoží. |
 |
Šrí
Čaitanja se toulal po Vradži a ptal se, kde je Rádhákund a Šjámakund...
|
 |
...
Pak přišel do této vesnice a lidé mu řekli, že se jmenuje Arištagrám.
Při vzpomínce na Krišnovy zábavy propadl extázi a bylo Mu jasné,
že někde poblíž bude i Rádhákund a Šjámakund. Nikdo ale nevěděl kde...
|
 |
...Poblíž
zanedlouho našel dvě rýžová políčka s malými tůňkami - Kálí (černé) a Gourí
(zlaté), ve kterých poznal obě ztracená posvátná místa... |
 |
...Vykopal
se tam a řekl, že toto jsou místa nejintimnějších zábav Rádhy a Krišny. |
 |
Pohled
na Šjámakund z Čaitanja-baithaku. |
 |
34.
Páša-khela-ghát
Gópím vadilo, že ve všech hrách a soutěžích je Krišna poráží a myslely
si, že je to proto, že je silnější. Proto Mu navrhly hru v kostky, kterou
spolu hráli právě zde. |
 |
37.
Sangam
je hráz, pod kterou se vody Rádhákundu a Šjámakundu setkávají. |
 |
Na
Sangamu můžeme najít oltář s otisky lotosových nohou Rádhy a Krišny
(36. Čaran-činha)... |
 |
...a
také 38. Girirádže Maharádže - velkou hromadu Góvarhana-šil. |
 |
Právě
zde, vedle bílého domu na kraji sangamu, řekl Bhaktisiddhánta Sarasvatí
Šrílovi Prabhupádovi: „Kdykoliv získáš nějaké peníze, vytiskni za ně knihy.” |
 |
41.
Nitjánanda Baithak
Zde sedával Nitjánanda Prabhu. V náladě Šrí Balarámy přišel do Vradži
a všude hledal Svého mladšího bratra, Krišnu. Všechny Vradžavásí
na kolenou prosil, aby Mu řekli, kde by Ho mohl najít, takže si o něm
lidé mysleli, že je šílený... |
 |
...ale na tomto místě Mu nebeský
hlas sdělil, že Jeho bratr se nyní zjevil v Navadvípu. |
 |
Baithak
je na dvoře chrámu Rádhá-Gópínátha, který právě natíral malý Bridžbásí
(a na konci natírání byl možná skoro tak modrý jako Krišna). |
 |
Uvnitř
baithaku. |
 |
Mnoho
budov je z doby Raghunátha dáse Gósvámího, ale oddaní často s obnovou
Rádhákundu pokračují i dnes. |
 |
..a
stává se vcelku rušným místem. |
 |
Božstvo Šivy chrání z několika
stran různá svatá místa a nejinak je tomu i u Rádhákundu... |
 |
...Šrí Kundéšvar Mahádéva ochraňuje
Rádhákund před nekvalifikovanými návštěvníky. Celkem jsou na čtyřech stranách
Rádhákundu čtyři božstva Šivy. |
 |
V Rádhákundu žijí velké želvy. |
 |
Parikram
kolem Rádhákundu dělají někteří lidé tak, že cestou lijí na zem malý proud
mléka, který za sebou nechá „mléčnou dráhu”. |
 |
V roce 1670 bylo
mnoho Božstev přeneseno z Vrindávanu do Džaipuru, který nebyl nikdy dobytý
muslimskými nájezdníky... |
 |
První zastávkou byl právě Rádhákund a na počest Pánova zastavení
zde byla zasvěcena pratibhu-múrti (expandované podoby, které
se neliší od původních Božstev) a započato jejich uctívání, které trvá
až dodnes.
(Rádhá-Góvinda na Rádhákundu.)
|
 |
Byly zde také postaveny malé repliky
Jejich vrindávanských chrámů a obyvatelé Rádhákundu mohou navštívit
všech šest hlavních vrindávanských chrámů, aniž by opustili Rádhákund. |
 |
Uctívání zdejších Božstev trvá
nepřetržitě celá staletí. |
 |
„Ať je vůní prodchnutý Rádhákund, kde Královna Rádhá žertuje se Šrí
Krišnou, zářivým měsícem celé Vradži, mým útočištěm.”
(Raghunátha dás Gósvámí)
|
 |
„Ať se vůní prodchnutý Rádhákund, kde se Božský pár každý den ve vodě
vonící jako lotosový květ oddává vášnivým hrám se Svými důvěrnými společnicemi,
stane mým útočištěm.”
(Raghunátha dás Gósvámí)
|
