Jak dlouho nás může živit moderní zemědělství?

Tento článek píši v době, kdy americká vláda schválila používání jednoho nového přípravku a tím posílá pravděpodobně tisíce krav na jatka, znemožňuje stovkám rodinných farem obchodovat a vydává tisíce spotřebitelů na milost nebezpečným antibiotikům. Americká vláda to pochopitelně vidí jinak. Považuje to za technický objev, který zvýší zisk farmářů s mléčnou výrobou a zároveň umožní splacení dluhů biotechnologických investorů. 

Mluvím o  bovinním somatotropinu  (dále BST; růstový hormon pro skot), který schválilo  Ministerstvo pro výživu a léky.  Je to geneticky řízená droga, která zvyšuje produkci kravského mléka o 10-25 procent. Co je špatného na tom, když krávy dávají více mléka? Vysvětlím to, ale nejdříve dovolte několik slov o tom, co špatného je na BST samotném. 

Chemické přípravky ve vašem mléku 

Někteří lidé se obávají, že BST se může dostat do mléka, které se prodává spotřebitelům. Větší nebezpečí, jak vysvětluje zpráva Hlavní účetní kanceláře amerického kongresu, však spočívá ve vyšší produkci mléka, což povede k rozšíření zánětu vemen krav a antibiotika, která se proti této nemoci obvykle užívají, se mohou dostat do mléka. Dalším problémem je obava z kontaminace mléka, což může vést lidi k tomu, že přestanou pít mléko, které je cenné pro rozvoj duchovní inteligence. 

Zvýšení nadbytku 

Nyní k problémům, které jsou způsobeny zvýšením produkce mléka, kterého Spojené státy již mají nadbytek. Drogy, které zvyšují produkci, budou výhodné pro farmáře s velkými stády. Naopak farmáři s malými stády budou na hranici krachu. 

Představte si, že jsem wisconsinský farmář se 100 kravami. Používat BST je jako přidat k mému stádu 20 krav. Ale farmář Jones z Kalifornie má 1000 krav. Když bude používat BST, je to, jako by měl o 200 krav více. Protože jeho provozní náklady na jednu krávu jsou menší než mé, může dále vydělávat, i když ceny klesnou. A já budu vytlačen z trhu. 

Vládní finanční podpora tento problém ještě trochu komplikuje. Wisconsinský senátor Russ Feingold prohlásil: „Hluboce mě znepokojuje budoucnost malých rodinných farem s mléčnou výrobou ve Wisconsinu a v celé zemi. Tento produkt bude urychlovat proces, který již nyní nutí tisíce malých farmářů opustit své pozemky.” Budou-li farmáři nuceni odejít ze své půdy, jejich krávy budou poslány na jatka. Je děsivé představit si, že v některých oblastech by mohlo tržní soutěžení krávy prakticky vyhladit. 

Nové daně pro zemědělství? 

BST představuje v mnoha ohledech jeden z typických problémů, které dnes stojí před zemědělstvím. Jsem zvědavá, jak dlouho nás bude moderní zemědělství schopno živit. Například používání BST bude mít následující důsledky: Menší stáda, jako ta ve Wisconsinu a Nové Anglii, budou postupně rušena a větší stáda jako například v Kalifornii a Texasu, budou růst. Ale v Kalifornii i Texasu mají nedostatek vody. Co se stane s kravami, jestliže za několik let tyto státy budou od farmářů požadovat vysoké daně za odběr vody? Krávy bez vody nemohou dávat mléko. 

Další problém, který farmářům hrozí, budou pravděpodobně daně za uhlíkové emise. Moderní zemědělství získává 90% energie z fosilních zdrojů. Fosilní zdroje zároveň slouží k výrobě průmyslových hnojiv a stovek mil igelitových plachet, které se používají při mulčování zeleniny. Díky fosilnímu palivu mohou být zemědělské produkty přepravovány po zemi, po moři i vzduchem. 

Jeden z ekonomických modelů  Ministerstva zemědělství USA  ukazuje, že jakékoliv zvýšení cen fosilních paliv bude mít na zemědělství vyšší dopad než na průmysl, který může využívat nukleární energii, vodní energii, apod. Zatím neexistují traktory na větrnou nebo atomovou energii. Se sluneční baterií, která by byla dostatečně velká, aby poháněla těžký traktor, by se traktor pravděpodobně zabořil do bahna. 

Méně příspěvků a půjček 

Dalším problémem průmyslového zemědělství je, že ztrácí peníze, které dostalo od vlády, když vláda peníze měla. Několik států ví, že si již dlouho nebudou moci dovolit poskytovat velké podpory farmářům nebo že podají návrh na obchodní dohodu o jejich omezení. Například v komentáři  Wall Street Journalu  (26. května 1993), který byl nazván „Snadné snížení finančního schodku”, doporučuje profesor ekonomiky Harvardské university Robert Barro čtrnáct kroků k vyrovnání schodku Spojených států. Na prvním místě je „Stabilizace příjmů farem (různé podpory a úvěry farmářům): 19,2 miliard dolarů.” 

V říjnu vyšla v  The New York Times  třídílná série o rozsáhlém zneužívání systému americké vlády, který podporuje zemědělské obchodování.  The Times  sledoval systém, který „obohacuje malou skupinu zámožných chovatelů a mezinárodních společností.” 

Dostatek nafty pro bitevní loď 

Americké zemědělství čelí i jiným nedostatkům než je voda a finanční prostředky. Ministerstvo zemědělství USA předpovídá, že v roce 2000 bude ve Spojených státech síť dovozců potaše (uhličitanu draselného), fosforu a čpavku - tří hlavních složek průmyslového hnojiva. 

A co ropa, o které jsme již hovořili? Ropa ze Spojených států bude stále dražší. Ve zprávě předložené  Sekretariátu energetiky Spojených států  Národní ropný výbor ( The National Petroleum Council ) říká, že ropný průmysl bude muset utratit nejméně 166 miliard dolarů v průběhu dvaceti let, aby vyhověl existujícím a předpokládaným předpisům pro ochranu životního prostředí. 

Ropné společnosti se tedy zaměří na objevování cizích ropných polí. Ačkoliv na nových ropných polích je ropa dostupnější, může postavit vládu před nepředvídatelné strategické problémy. Dozvěděla jsem se to nedávno, když mi přítel řekl: „Nemusíš mít strach o nedostatek ropy, v Kazachstánu jí mají tolik, že by v ní mohla plavat bitevní loď.” Jeho představy zněly hrozivě. Je pravda, že se objevují nová ropná pole na celém světě. Stačí si přečíst titulky - „Texaco dostává podporu na investice v Rusku”, „Norská produkce předpovídá vzestup v roce 1994”, „Ropní giganti Skotska na čínských polích”, „Mobil se vrací do Vietnamu”. Ale jestliže zásoby jídla závisí na zahraničních zdrojích, ptám se: Na které bitevní lodi budou mé děti obhajovat tyto investice, až mezinárodní vztahy ochabnou? Dokonce i když naše děti nebudou přímo bojovat, ropné války nám mohou uškodit zvyšováním cen ropy, což může ochromit zemědělství. 

Ekologické problémy 

Daně za únik uhlíku, o kterých jsem se již zmiňovala, mají za úkol snížit globální oteplování díky tzv. „skleníkovým plynům”. Ale celosvětový průmysl může stále posílat mnoho z těchto nově objevených rezerv do atmosféry. Ekologové říkají, že globální oteplování může způsobit takové změny v povětrnostních vlivech, že současné hospodaření může být skoro nemožné. To hlavně ohrozí obchod se zemědělskými produkty. Půdní eroze, nedostatek vody a její znečištění hnojivy, pesticidy a průmyslovými hnojivy jsou další ekologické problémy zemědělství. Technika nezpůsobuje jen znečištění přírody, způsobuje také „společenské znečištění”, neboť vytlačuje farmáře z jejich pozemků. V článku v  The Calcutta Telegraph  uvádí Surjatírtha Rádž na závěr: „Tím, že průmyslové zemědělství ničí půdu a ruší pracovní místa, se stává ekonomicky neudržitelným.” Je paradoxem, že technický pokrok v zemědělství přispívá k jeho vlastnímu rozpadu. 

Politika a obchod 

Současné světové politické a ekonomické dohody představují pro zemědělství další velký problém. V dnešních novinách byla fotografie s titulkem: Včera se demonstranti pokoušeli rozbít barikády blízko  Mezinárodního ústředí obchodu a cel  (GATT) v Ženevě. Farmáři v Evropě, Indii a Japonsku protestují proti obchodní dohodě. Tvrdí, že to zničí stovky milionů farmářů a jejich stoleté tradice.” 

Tři tisíce farmářů demonstrovalo proti GATT a několik set jich bojovalo s policií. Takové protesty ukazují na hrozící sociální rozvrat, kterého si jsou vědomi dokonce i samotní farmáři. 

Politika a technika 

Závislost na moderní technice nutně vede k závislosti na politice. Stejně jako obchod, také technika souvisí s mezinárodními politickými vztahy. Lidé jsou vydáni na milost a nemilost těm, kteří ovládají zdroje. Jestliže se mezinárodní vztahy obracejí proti státu, stát se nemůže dlouho spoléhat na traktory, které jsou vyrobené a poháněné ze zdrojů z jiných zemí. Příkladem takovéto zranitelnosti je Kuba. 

Technika je rovněž riziková pro národní politiku. Jestliže zemědělství závisí na technice, jakmile se politická struktura zhroutí, bude nedostatek jídla. Traktory samy nepojedou a bez politické struktury nebude možná ani jejich výroba, ani přísun pohonných hmot. Ve Šrímad-Bhágavatamu (4.8.7) Šríla Prabhupáda píše: „Nakonec stát nebude schopen vybírat daně a nebude schopen hradit obrovské vojenské a administrativní náklady. Všechno se zhroutí, nastane zmatek v celé zemi.” Tato poznámka, kterou Šríla Prabhupáda napsal v roce 1974, již není jen proroctvím. Stává se dnes realitou například v bývalém Sovětském svazu a dalších zemích.  

Dokud není společnost uspořádána podle principů, které předkládá Kršna v Bhagavad-gítě, neexistuje žádná jiná alternativa, než že se všechno bude zhoršovat a zhoršovat. A zemědělství bude mezi prvními a nejvíce postiženými sektory ve společnosti. 

Potřeba oběti 

Proč je moderní zemědělství v takové krizi? Protože se jeho pokrok opírá o neudržitelné materialistické principy. Ve Šrímad-Bhágavatamu (4.18.7) Šríla Prabhupáda píše: „Výroba průmyslových a zemědělských produktů má gigantické rozměry, ale je určena pro smyslový požitek. Proto je navzdory takové výrobní kapacitě stále nouze, neboť světová populace je plná zlodějů.” 

Prabhupáda dále vysvětluje: „Je chybné si myslet, že používáním moderních strojů (jako například traktory) může být produkováno obilí. Jestliže někdo bude chtít vypěstovat obilí na poušti, žádný traktor mu nepomůže. Můžeme používat všemožné prostředky, ale je třeba si uvědomit, že Země přestane dávat obilí, nebudeme-li provádět oběti.” Návod ke správnému rozvoji zemědělství najdeme když pochopíme naše postavení v hmotném světě: „Hmotný vesmír stvořený Pánem... dává podmíněným duším možnost k návratu domů, zpátky k Bohu. ... Pán stvořil hmotný svět, aby umožnil podmíněným duším naučit se vykonávat oběti pro uspokojení Višnua (Nejvyššího Pána), aby tak mohly žít pohodlně a beze strachu během svého pobytu v hmotném světě a aby mohly po opuštění svého hmotného těla vstoupit do Božího království.” (Bhagavad-gítá taková, jaká je, 3.10, výklad). 

Kršna doporučuje tři druhy obětí - obětovat Mu své jídlo, dříve než ho začneme jíst, vykonávat pro Něho svou každodenní práci a zpívat Jeho svaté jméno. V Bhagavad-gítě (3.13.) říká: „Oddaní Pána jsou oproštěni od všech hříchů, poněvadž jedí potravu, která byla nejdříve obětována. Avšak ti, kteří připravují jídlo pro svůj smyslový požitek, jedí zajisté pouze hřích.” 

Dále říká: „Všechna těla jsou živena obilím, které závisí na dešti. Déšť vzniká vykonáváním oběti a oběť se rodí z vykonávání předepsaných povinností.” Prabhupáda dále říká: „Proto všichni krajně závisíme na výnosu polí a nikoliv na výrobcích velkých továren. Dobrá úroda zase závisí na dešti z mraků, které ovládá Indra a také polobozi Slunce a Měsíce atd. Ti všichni jsou služebníky Pána. Bídě se vyhneme, když potěšíme Boha vykonáváním oběti; takový je zákon přírody. Proto musíme vykonávat oběti a hlavně sankírtana-jadžňu (oběť zpíváním svatých jmen Pána), která je předepsaná pro tento věk, abychom se uchránili alespoň před nedostatkem jídla.” (Bhagavad-gítá taková, jaká je, 3.14, výklad). 

Jsou Kršnovy rady praktické? 

Někteří lidé mohou položit otázku, zda tyto tři oběti - obětovat jídlo Kršnovi, dělat svou práci pro Kršnu a zpívat Jeho svatá jména - mohou řešit problémy moderního zemědělství. Odpověď zní - ano, pokud lidé vykonávají oběti s pokorou, s upřímnou touhou uskutečnit Pánovu vůli. Potom budou dělat to, co vyřeší problémy zemědělství. Oddaní Kršny například nejedí maso. To je jeden ze způsobů, jak zastavit násilí, poškozování životního prostředí a nadměrnou zemědělskou spotřebu. Protože Kršna má rád krávy, společnost Mu bude ve snaze potěšit Ho obětovat mléko ochraňovaných krav a k pěstování obilí a k dopravě bude používat voly. 

Jestliže se celá společnost bude držet těchto zásad, komerční zemědělství postupně ustoupí. Malé rodinné farmy, které jsou závislé na tažné síle volů, jsou vhodnější k zajištění náležité péče o půdu. Tyto farmy mohou mladým lidem poskytnout příležitost se produktivně a tvořivě zaměstnat v práci, kterou může každý ocenit. Miliony malých farem určených k potěšení Nejvyššího Pána mohou ukončit soustřeďování bohatství do rukou několika investorů spekulujících s akciemi a zajistit, aby každý mohl pěstovat vlastní zeleninu a obilí. Jíst pouze jídlo obětované Kršnovi znamená konec hladu. 

Problémem komerčního zemědělství je to, že stojí na materialistických principech smyslového požitku bez jakéhokoliv ohledu na zákony přírody stanovené Nejvyšším Pánem, a proto je jen otázka času, kdy se zničí svou vlastní krátkozrakostí. Je to důsledek kultury, kterou zkázonosně přitahuje technika a vzrušující spekulativní zisky. Krátkozrakost a sebeničící mentalita, která prosazuje produkty, jako je například somatotropin, je typická pro komerční zemědělství. A proto se ptám, jak dlouho nás dokáže moderní zemědělství živit? Tak dlouho, dokud farmáři budou dostávat půjčky? Tak dlouho, dokud nedojde k ropné válce? Tak dlouho, dokud moderní zemědělství úplně nezničí životní prostředí? Tak dlouho, dokud náš stát bude politicky silný? 

Může moderní zemědělství čelit rostoucím problémům? Nasytí mé děti? Mé vnuky? Možná - ale nechci se na to spoléhat. Nedávno mi můj jedenáctiletý syn řekl, že se chce v létě naučit pracovat s voly. To je nadějnější. Samozřejmě, někdo se může zeptat, jak dlouho ho může živit zemědělství určené k potěšení Kršny? Odpověď je jednoduchá. Tak dlouho, dokud bude záviset na Kršnovi. 

Haré Kršna déví dásí je oddanou v hnutí Haré Kršna od roku 1978 a podílí se na vydávání velice zajímavého a inspirujícího časopisu  The Hare Krsna Rural Life  (volně přeloženo „Vesnický život oddaných”), který je možné si přečíst v knihovně Kršnova dvora.