NOVINKY
ARCHIV ČLÁNKŮ
ON-LINE HOROSKOP
FOTKY
BOŽSTVA A CHRÁMY
INDIE-svatá místa
RECEPTY 
ČASTÉ OTÁZKY
INZERCE a SEZNAMKA
KE STAŽENÍ
KNIHY A PŘEKLADY
HUDBA A MANTRY
ODKAZY
KNIHA HOSTŮ
KONTAKTY A LIDI
Náš názor:
Trochu člověk neví odkud kudy kam... ...je to jen kousek knihy.
 
Reinkarnace
 


„Dokonce i  moudří jsou zmateni, když mají rozhodnout, co je čin a  co je nečin. Vyložím ti nyní, co je čin, a  až to poznáš, budeš osvobozen od všeho neštěstí. Je velmi těžké porozumět složitosti činu. Proto je třeba dobře vědět, co je čin, co je zakázaný čin a  co je nečin. Ten, kdo nečin vidí v  činu a  čin v  nečinu, je moudrý mezi lidmi, a  ačkoliv vykonává různé činy, nachází se v  transcendentálním postavení.” (Bhagavad-gítá 4.16-18) 

Bhagavad-gítá popisuje ve výše zmíněných verších tři různé druhy karmy, přičemž „karma” zde není překládána jako reakce, ale jako činnost neboli akce. Tyto tři druhy karmy jsou: 

1.   Karma:  Činnosti v  souladu s  vyššími zákony přírody, které jsou mimo jiné také popsány ve védských písmech. Toto pozitivní jednání s  sebou nese také pozitivní reakce, to znamená štěstí a  požitek. 

2.   Vikarma:  Zakázané činnosti proti přírodním zákonům. Tyto negativní činnosti s  sebou nesou negativní reakce, neštěstí a  utrpení. 

3.   Akarma:  Transcendentální činnosti, které jsou mimo hmotné přírodní zákony a  tak platí jako „nečinnosti”. Nepřináší žádné reakce, ani pozitivní, ani negativní, a  tak vedou ke konci reinkarnace. 

Takže v  našem současném životě nejsme pouze nuceni sklízet dobré a  špatné reakce za činnosti z  našich předešlých životů, ale činnostmi, které nyní vykonáváme z  naší svobodné vůle, si určujeme budoucí reakce v  nadcházející inkarnaci. Ve Šrímad Bhágavatamu se k  tomu váže následující verš: 

Živá bytost, která obdržela své tělo na základě svých předešlých činností, má možnost v  současném životě ukončit působení svých činností. To však neznamená, že je osvobozena od pouta k  hmotným tělům. Živá bytost obdrží určité tělo a  na základě činností, které tímto tělem vykonává, si vytváří jiné tělo. A  tak vzhledem ke své hrubé nevědomosti opakovaně prochází zrozením a  smrtí a  putuje z  jednoho těla do druhého. (ŠB 7.7.47) 

Jak jsme se dozvěděli z  předešlých dvou kapitol, je nanejvýš důležité se podrobněji zabývat vědou o  karmě a  reinkarnaci, protože kdo by chtěl trpět a  kdo by chtěl jednat proti svému zájmu? Skutečnost však dokazuje, že nám chybí základní poznatky o  zákonu karmy, protože i  přes všechny dobré úmysly a snahy zmenšit utrpení, je na celém světě stále tolik neštěstí - jak individuálního tak i  kolektivního. Toto poznání je nakonec jediným řešením současných problémů. Všechny materialistické pokusy buď ztroskotají, nebo problémy odstraní jen povrchně, a ty se pak stejně projeví někde jinde. 

Je to stejné jako s  nemocí, která se bude tak dlouho projevovat na různých částech těla, dokud se neodstraní její skutečná příčina. Není těžké uhodnout, že příčinou problémů je  vikarma,  kterou v  dnešní době vykonává spousta lidí na celé planetě v  ohromném rozsahu, a která je hrozbou pro celé lidstvo, neboť na něj dopadne v  podobě kolektivní karmy. 

 

Čtyři fáze karmy

Zasej myšlenku a  sklidíš čin, zasej čin a  sklidíš zvyk, zasej zvyk a  sklidíš charakter, zasej charakter a  sklidíš osud. (Indické přísloví) 

Védská filozofie vysvětluje (v  Padma Puráně), že karmické reakce se projevují ve čtyřech různých fázích: 

 1.   Bija   (doslova semínko): První fáze karmy se vztahuje na reakce, které se teprve později projeví činnostmi. Tyto činnosti však již existují v  jemnohmotné podobě našich přání a  úmyslů. Védská psychologie považuje naše ještě dřímající přání za reakce v  podobě semínka, ze kterých budeme v  budoucnosti sklízet úrodu. Abychom se tedy vyvarovali nepříjemných karmických reakcí (jinými slovy utrpení), musíme především věnovat pozornost svým nevysloveným hmotným touhám, dokud semínka ještě nezačala klíčit. 

 2.   Kuta-stha   (klíčení): Jak jsme již vysvětlili, touha je otcem myšlenky a  myšlenka (nebo rozhodnutí) je otcem činu. Druhá fáze karmy se tedy vztahuje na reakce, které právě vznikají poté, co došlo k  rozhodnutí provést určitý karmický čin. Jsou to tedy hmotná přání, která právě začala klíčit. 

3.   Phalonmukha  (plození ovoce): Třetí fází karmy jsou ty reakce, které již nesou plody ( phala ), poté co byla vykonána činnost, po které jsme nejprve toužili a  potom o  ní rozhodnuto. Jakmile vykonáme hmotnou činnost - ať už je „dobrá” nebo „špatná” - je to jen otázka času, kdy se projeví karmická reakce, plod v  podobě štěstí nebo utrpení. 

 4.   Prarabdha   (sklizeň): Sem patří karmické reakce, které se již vyplnily. To se vztahuje na všechny reakce, které se uskutečnily a  vše, co jsme si s  sebou přinesli s  narozením, tedy: rodinu, sociální postavení, národnost a  rasu, ale také tělesnou stavbu, fyzické a  psychické přednosti i  nedostatky, inteligenci, zručnost, neboli slovy výše zmíněného indického přísloví zvyky a  osobní charakter člověka. 

Všechny tyto individuální vlastnosti a  příznaky člověka, které rozhodují o  současném štěstí a  neštěstí, nepředstavují nic jiného než „sklízené plody” předešlých přání a činů. (Předešlé první tři fáze se také v  sanskrtu souhrnně nazývají   aprarabdha   neboli dosud neuskutečněné reakce, to znamená „potencionální štěstí a  utrpení”.) 

Jak si jistě pozorný čtenář všiml, tato čtvrtá fáze   prarabdha-karma   je také to, čemu se obecně říká „karma”. V  následujících pojednáních budeme v  zájmu jednoduchosti nadále používat slova  karma  namísto   prarabdha-karma. 

 


Datum vzniku:
1992
 
Jak se vám článek líbil?
0(min) do 10(max)
Kolik čtenářů se vyjádřilo: 94




Haré Krišna inspirace
© 2001-2010