![]() |
||||
NOVINKY ARCHIV ČLÁNKŮ ON-LINE HOROSKOP |
FOTKY BOŽSTVA A CHRÁMY INDIE-svatá místa |
RECEPTY ČASTÉ OTÁZKY INZERCE a SEZNAMKA |
KE
STAŽENÍ KNIHY A PŘEKLADY HUDBA A MANTRY | ODKAZY KNIHA HOSTŮ KONTAKTY A LIDI |
Náš názor: Trochu člověk neví odkud kudy kam... ...je to jen kousek knihy. |
Reinkarnace
|
|
„Dokonce i moudří jsou zmateni, když mají rozhodnout, co je čin a co je nečin. Vyložím ti nyní, co je čin, a až to poznáš, budeš osvobozen od všeho neštěstí. Je velmi těžké porozumět složitosti činu. Proto je třeba dobře vědět, co je čin, co je zakázaný čin a co je nečin. Ten, kdo nečin vidí v činu a čin v nečinu, je moudrý mezi lidmi, a ačkoliv vykonává různé činy, nachází se v transcendentálním postavení.” (Bhagavad-gítá 4.16-18) Bhagavad-gítá popisuje ve výše zmíněných verších tři různé druhy karmy, přičemž „karma” zde není překládána jako reakce, ale jako činnost neboli akce. Tyto tři druhy karmy jsou: 1. Karma: Činnosti v souladu s vyššími zákony přírody, které jsou mimo jiné také popsány ve védských písmech. Toto pozitivní jednání s sebou nese také pozitivní reakce, to znamená štěstí a požitek. 2. Vikarma: Zakázané činnosti proti přírodním zákonům. Tyto negativní činnosti s sebou nesou negativní reakce, neštěstí a utrpení. 3. Akarma: Transcendentální činnosti, které jsou mimo hmotné přírodní zákony a tak platí jako „nečinnosti”. Nepřináší žádné reakce, ani pozitivní, ani negativní, a tak vedou ke konci reinkarnace. Takže v našem současném životě nejsme pouze nuceni sklízet dobré a špatné reakce za činnosti z našich předešlých životů, ale činnostmi, které nyní vykonáváme z naší svobodné vůle, si určujeme budoucí reakce v nadcházející inkarnaci. Ve Šrímad Bhágavatamu se k tomu váže následující verš: Živá bytost, která obdržela své tělo na základě svých předešlých činností, má možnost v současném životě ukončit působení svých činností. To však neznamená, že je osvobozena od pouta k hmotným tělům. Živá bytost obdrží určité tělo a na základě činností, které tímto tělem vykonává, si vytváří jiné tělo. A tak vzhledem ke své hrubé nevědomosti opakovaně prochází zrozením a smrtí a putuje z jednoho těla do druhého. (ŠB 7.7.47) Jak jsme se dozvěděli z předešlých dvou kapitol, je nanejvýš důležité se podrobněji zabývat vědou o karmě a reinkarnaci, protože kdo by chtěl trpět a kdo by chtěl jednat proti svému zájmu? Skutečnost však dokazuje, že nám chybí základní poznatky o zákonu karmy, protože i přes všechny dobré úmysly a snahy zmenšit utrpení, je na celém světě stále tolik neštěstí - jak individuálního tak i kolektivního. Toto poznání je nakonec jediným řešením současných problémů. Všechny materialistické pokusy buď ztroskotají, nebo problémy odstraní jen povrchně, a ty se pak stejně projeví někde jinde. Je to stejné jako s nemocí, která se bude tak dlouho projevovat na různých částech těla, dokud se neodstraní její skutečná příčina. Není těžké uhodnout, že příčinou problémů je vikarma, kterou v dnešní době vykonává spousta lidí na celé planetě v ohromném rozsahu, a která je hrozbou pro celé lidstvo, neboť na něj dopadne v podobě kolektivní karmy.
Čtyři fáze karmy Zasej myšlenku a sklidíš čin, zasej čin a sklidíš zvyk, zasej zvyk a sklidíš charakter, zasej charakter a sklidíš osud. (Indické přísloví) Védská filozofie vysvětluje (v Padma Puráně), že karmické reakce se projevují ve čtyřech různých fázích: 1. Bija (doslova semínko): První fáze karmy se vztahuje na reakce, které se teprve později projeví činnostmi. Tyto činnosti však již existují v jemnohmotné podobě našich přání a úmyslů. Védská psychologie považuje naše ještě dřímající přání za reakce v podobě semínka, ze kterých budeme v budoucnosti sklízet úrodu. Abychom se tedy vyvarovali nepříjemných karmických reakcí (jinými slovy utrpení), musíme především věnovat pozornost svým nevysloveným hmotným touhám, dokud semínka ještě nezačala klíčit. 2. Kuta-stha (klíčení): Jak jsme již vysvětlili, touha je otcem myšlenky a myšlenka (nebo rozhodnutí) je otcem činu. Druhá fáze karmy se tedy vztahuje na reakce, které právě vznikají poté, co došlo k rozhodnutí provést určitý karmický čin. Jsou to tedy hmotná přání, která právě začala klíčit. 3. Phalonmukha (plození ovoce): Třetí fází karmy jsou ty reakce, které již nesou plody ( phala ), poté co byla vykonána činnost, po které jsme nejprve toužili a potom o ní rozhodnuto. Jakmile vykonáme hmotnou činnost - ať už je „dobrá” nebo „špatná” - je to jen otázka času, kdy se projeví karmická reakce, plod v podobě štěstí nebo utrpení. 4. Prarabdha (sklizeň): Sem patří karmické reakce, které se již vyplnily. To se vztahuje na všechny reakce, které se uskutečnily a vše, co jsme si s sebou přinesli s narozením, tedy: rodinu, sociální postavení, národnost a rasu, ale také tělesnou stavbu, fyzické a psychické přednosti i nedostatky, inteligenci, zručnost, neboli slovy výše zmíněného indického přísloví zvyky a osobní charakter člověka. Všechny tyto individuální vlastnosti a příznaky člověka, které rozhodují o současném štěstí a neštěstí, nepředstavují nic jiného než „sklízené plody” předešlých přání a činů. (Předešlé první tři fáze se také v sanskrtu souhrnně nazývají aprarabdha neboli dosud neuskutečněné reakce, to znamená „potencionální štěstí a utrpení”.) Jak si jistě pozorný čtenář všiml, tato čtvrtá fáze prarabdha-karma je také to, čemu se obecně říká „karma”. V následujících pojednáních budeme v zájmu jednoduchosti nadále používat slova karma namísto prarabdha-karma. |
Datum vzniku: 1992 |
|
Jak se vám článek líbil?
0(min) do 10(max) Kolik čtenářů se vyjádřilo: 61 |
|
|
|