NOVINKY
ARCHIV ČLÁNKŮ
ON-LINE HOROSKOP
FOTKY
BOŽSTVA A CHRÁMY
INDIE-svatá místa
RECEPTY 
ČASTÉ OTÁZKY
INZERCE a SEZNAMKA
KE STAŽENÍ
KNIHY A PŘEKLADY
HUDBA A MANTRY
ODKAZY
KNIHA HOSTŮ
KONTAKTY A LIDI
Náš názor:
Rančor má vždcky zajímavé příspěvky.
 
Alternativní společnost
 
Rančor dás


Cassell Publishers Ltd., London - New York, WWF 1992

Zapomeneme-li na cíl lidského života a budeme-li zneužívat darů Pána pro smyslový požitek, a tak se stále více zaplétat do hmotné existence, která není cílem stvoření, nepochybně se z nás stanou zloději a potrestají nás přírodní zákony. (A. Č. Bhaktivédanta Swami, Bhagavad-gítá, taková, jaká je, 3.12, výklad)

Mezi učiteli védské duchovní tradice 20. století lze stěží najít někoho tak smělého a nekompromisního, jako byl A. Č. Bhaktivédanta Swami Prabhupáda. Jako mladý muž byl nadšeným stoupencem Gándhího a sdílel jeho víru v „jednoduché žití a hluboké myšlení”. Když ve věku 22 let potkal svého budoucího gurua (duchovního mistra), Bhaktisiddhántu Sarasvatího, upevnil se také jeho vztah k šíření poselství Kršny. Tyto dva ideály se staly základem jeho života.

Na žádost svého gurua zasvětil svůj život šíření védské tradice filozofie vědomí Kršny v západním světě. V roce 1965, ve věku 70 let po celoživotní přípravě opustil Indii a vydal se na osamělou misi. Rozhodl se nejprve jet do Ameriky, kde považoval své poselství za nejpotřebnější. Téměř nikdo nečekal, že by mohl něčeho dosáhnout. Byl starý, bez prostředků, o Západě nevěděl prakticky nic, žádal lidi, aby zanechali materialismu (do něhož zahrnoval požívání omamných látek, masa a nedovolený sex) a odevzdali se službě Kršnovi. Jak by mohli Američané zanechat svého životního stylu a uctívat boha, o němž nikdy předtím neslyšeli? Proč by měl někdo naslouchat?

Ale mladí lidé v New Yorku a San Franciscu naslouchali. Jeho přesvědčení, bezchybné dodržování toho, co kázal, srdečnost a pevný charakter přitáhly mnohé. Oslovoval nejniternější problém jejich myslí - všeničící materialismus západního způsobu života. Pro ty, kteří naslouchali, měl fascinující poselství - nabízel duchovní způsob života založený na jednoduchosti a oddanosti Bohu.

Prabhupáda věřil, že příroda může poskytnout vše potřebné, pokud bude lidstvo žít jednodušeji. Průmyslový rozvoj považoval za chybu narušující rovnováhu pokojného života.

Blahobyt lidstva vzkvétá díky darům přírody a nikoliv díky obřím průmyslovým podnikům. Průmyslové giganty jsou výplody bezbožné civilizace a ničí ušlechtilé cíle lidského života. Čím více budeme rozvíjet tento komplikovaný průmysl ničící životní energii lidí, tím více budou lidé rozrušení a nespokojení. (Šrímad-Bhágavatam, 1.8.40, výklad)

Předvídal následky vykořisťování přírodních zdrojů. Moderní průmysl znečišťuje ovzduší a podporuje nerovnost, bezpráví a chudobu. A hlavně - připravuje lidi v něm zaměstnané o přirozenou krásu Božího stvoření, která jim pomáhá vyvinout jejich jemnější duchovní instinkty:

Továrny a průmyslové podniky ničí jemné city lidské bytosti a společnosti. Lidská energie má být řádně využita pro rozvoj jemných smyslů, určených pro duchovní porozumění, v němž spočívá řešení problému života. Ovoce, květiny, krásné zahrady, parky a vodní nádrže, kde si labutě a vodní ptáci hrají mezi lotosovými květy, a krávy, které dávají dostatek mléka a másla, jsou potřebné pro rozvoj jemnějších tkání lidského těla. (Šrímad-Bhágavatam, 1.11.12, výklad)

Prabhupáda učil, že blahobyt lidské společnosti závisí z konečného hlediska na požehnání Boha:

Když bude Pán potěšen, bude potěšena celá příroda. V řekách bude dostatek vody, aby zavlažila zemi; v oceánech bude dostatek minerálů, perel a drahých kamenů; v lesích dostatek dřeva, léčivých rostlin a lesních plodů a střídání ročních období přinese bohatství ovoce a květin. (Šrímad-Bhágavatam, 1.10.5, výklad)

Prabhupáda viděl náš vztah s Bohem, přírodou a ostatními bytostmi osobním způsobem. Bůh je náš otec, příroda naše matka a ostatní živé bytosti naši mladší bratři a sestry. Naší zodpovědností vůči ostatním členům rodiny je nevytvářet chaos svou chamtivostí:

Člověk je starším bratrem všech ostatních živých bytostí. Je obdařen větší inteligencí než zvířata, aby si mohl uvědomit běh přírody a vůli Všemocného Otce. Lidská civilizace by měla záviset na darech matky přírody a nesnažit se o umělý ekonomický rozvoj, který přivede svět do zmatku chamtivosti a moci, které slouží jen k dosažení umělého přepychu a smyslového požitku. (Šrímad-Bhágavatam, 1.10.4, výklad)

Nebyl však natolik nepraktický, aby očekával, že se svět vzdá moderní techniky ihned. Doporučoval, že musí-li být použita, pak to má být pro správný účel. Z absolutního hlediska není stroj ani dobrý, ani špatný - záleží jen na způsobu jeho užití:

Pokud západní svět - slepý - vezme Indii - chromého - na záda, může chromý duchovně ukazovat cestu a slepý dodávat hmotnou podporu. Pokud Amerika a Indie spojí své technologické a duchovní zdroje, toto spojení povede k míru a blahobytu na celém světě. (Šríla Pabhupáda, rozhovor z časopisu Návrat k Bohu, BTG ročník 14 číslo 11, listopad 1979)

Prabhupádovu alternativní vizi lidské společnosti lze shrnout do následujícího závěru: ochrana bráhmanů a krav. Bráhmani jsou duchovní učitelé společnosti. Musí být podporováni, aby mohli poskytovat duchovní vedení. Na moderní vzdělání se vynakládá množství energie, přestože postrádá duchovní rozměr. Prabhupáda věřil, že nejdůležitějším druhem vzdělání je duchovní a hodnota ostatních druhů vzdělání se projeví pouze ve spojení s ním.

Zatímco bráhmani zajišťují duchovní blahobyt, ochrana krav zajišťuje blahobyt hmotný. Krávy spásají trávu, kterou lidé jíst nemohou, a přeměňují ji v „zázračný pokrm”- mléko, jehož použití je mnohostranné a má vysokou výživnou hodnotu. Lze z něj připravit jogurt, sýr, máslo a ghí (přečištěné máslo, používané mj. na smažení). Na oplátku za mléko by měla být kravám poskytována ochrana a péče jako právoplatným členům společnosti. Nikdy by neměly být zabíjeny. Býci mohou být stejně prospěšní, protože jsou zvyklí na těžkou práci na poli - orání, mletí atd. Pomáhají při pěstování obilí a zeleniny a krávy dávají mléko. Mléčné výrobky spolu s obilím a zeleninou tvoří dokonale vyváženou lidskou stravu. Ochrana krav a býků je tedy základem jednoduchého a úspěšného života. V indické tradici představuje býk dharmu, náboženské zásady, a kráva Zemi. Jsou-li oba šťastní, lidská společnost vzkvétá.

Tragédií moderní společnosti je, že neoceňuje význam péče o krávy a býky, ale místo toho je vykořisťuje a zabíjí. Ekonomika mnoha zemí stojí na zabíjení zvířat a pojídání masa je všude považováno za civilizované lidské chování. Ovšem Manu-smrti (5.51), základní védský zákoník, považuje toho, kdo zabíjí zvířata, za vraha. Říká, že všichni, kteří mají co dělat se zabíjením - řezník na jatkách, řezník-prodavač, kuchař a strávník - podléhají trestu přírody. Každý rok je ve Velké Británii zabito na jatkách 34 milionů kusů dobytka, ovcí a prasat ( The Independent, 2. 12. 1986). Karmické účinky tohoto masového zabíjení nelze brát na lehkou váhu, neboť mezi ně patří i tragické pohromy a války.

Posledních dvanáct let svého života (1965-1977) Prabhupáda strávil neustálým cestováním. V průběhu času založil Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny (ISKCON), jejíž úkolem je uvádět do praxe a šířit Kršnovo poselství. Otevřel přes sto středisek ISKCONu a zasvětil tisíce žáků. V Evropě, Severní Americe a Indii také založil dvanáct zemědělských komunit, věnovaných jednoduchému životu a hlubokému myšlení.

Cílem těchto komunit je soběstačnost. Chovají krávy a býky a pro pěstování své vlastní potravy používají technologie organického zemědělství. Býci jsou cvičeni pro všechnu práci, kterou obvykle vykonávají stroje - orbu, dopravu, mletí obilí a výrobu energie pro pohon jednoduchých mechanismů. Krávy na těchto farmách dávají více mléka než jiné krávy, protože jsou šťastnější. Je o ně pečováno s láskou a osobní pozorností. Když zestárnou, odcházejí na odpočinek, aby se pásly, a nemají se tedy čeho obávat. Komunity experimentují s technikami soběstačnosti, jako je například výroba paliva z obilí, metanu, kompostování, recyklace odpadu, střídání plodin a přirozená ochrana proti škůdcům a plevelům.

Soběstačnost v dnešním světě není nic snadného. Ekonomický systém Západu je přizpůsoben umělému životnímu stylu založenému na centralizované produkci a mezinárodním obchodě. Místní produkce všeho nezbytného nepasuje do šablony západního způsobu života. Nyní však v ISKCONu existuje přes dvacet takových komunit čítajících přes tisíc mužů, žen a dětí. Postupně pokračují v rozvoji a získávání zkušeností.

V roce 1976 Prabhupáda jedné takové komunitě napsal: Chtěl bych, aby všichni oddaní mohli žít soběstačně díky vlastní produkci zeleniny, obilí, mléka, ovoce a květin a ručnímu tkaní látek. Takový jednoduchý život je velice pěkný. Jednoduchý život na vesnici šetří čas pro ostatní činnosti, jako je zpívání Haré Kršna. (dopis Tušta Kršnovi, 27. 8. 1976)

 


Datum vzniku:
asi 1996
 
Jak se vám článek líbil?
0(min) do 10(max)
Kolik čtenářů se vyjádřilo: 3



Můžete napsat komentář:

Jméno:  

Email:  
Vzkaz:  
 
  >>>  
Opište prosím výše uvedená písmena.
   
 




Haré Krišna inspirace
© 2001-2010